Motivace dětí pro vstup do ZUŠ

Abstract

Bakalářská práce na téma "Motivace dětí pro vstup do ZUŠ" se v teoretické části zabývá tématem volného času, poukazuje na jeho hlavní funkce a činitele, které jej u dětí ovlivňují. Mezi nejdůležitější činitele jsou zde řazeny rodina, škola, vrstevnická skupina, hromadné sdělovací prostředky a informační technologie. Další podkapitola je věnována vývoji zájmového zaměření v jednotlivých vývojových obdobích dítěte. Neméně důležitým tématem teoretické části je pojem motivace a s ním související pojem motiv, druhy motivů, jeho formy (potřeba, zájem, hodnota, postoj), primární a sekundární motivační systém, volní jednání a vztah mezi motivací a emocemi. V podkapitole nadání se autorka věnuje především definici pojmu nadání, klasifikaci a struktuře nadání, v neposlední řadě také charakteristice uměleckého nadání, do kterého jsou řazeny nadání hudební, taneční, výtvarné a literárně dramatické. Poslední téma teoretické části je zaměřeno na základní umělecké školy. Autorka zde věnuje pozornost jak vzdělávání žáků mimořádně nadaných, tak i žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem bakalářské práce bylo zjistit motivaci dětí pro vstup do ZUŠ v Třebíči, co je vedlo k volbě dané aktivity, jak dlouho a proč se jí věnují. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní typ výzkumného šetření, metoda dotazování, technika dotazník. Výzkumný soubor S1 byl tvořen žáky ZUŠ v Třebíči, jako výzkumný soubor S2 byli zvoleni rodiče žáků ZUŠ v Třebíči a výzkumný soubor S3 byl tvořen učiteli ZUŠ v Třebíči. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastějšími motivy vstupu dětí do ZUŠ jsou rodina a velký zájem o danou aktivitu. Otázky zjišťující průměrnou délku věnování se žáků daným aktivitám ukázaly, že se v průměru nejdéle dané aktivitě věnují chlapci hudebního oddělení (5,7 let) a dívky rovněž hudebního oddělení (5,5 let). Nejnižší průměrná délka věnování se daným aktivitám činí 2,3 roky u chlapců tanečního a zároveň i literárně dramatického oddělení, průměrně 3 roky u dívek literárně dramatického oddělení. Ve výzkumu se ukázalo, že hlavním důvodem, proč se žáci daným aktivitám stále věnují, je důvod, že je to baví. Ve výzkumu se také projevilo, že by žáci svoji docházku do ZUŠ neukončili a že jsou se studiem na ZUŠ spokojení. Velkou spokojenost s výukou vyjádřili i rodiče žáků. Z otázek, zjišťujících, zda by se žáci chtěli věnovat daným aktivitám i na profesionální úrovni, nejvíce vyplynula ze strany žáků i ze strany rodičů žáků odpověď "možná". Naopak velká část učitelů se domnívá, že se mezi jejich žáky vyskytují ve velkém množství i žáci, kteří by se daným aktivitám mohli věnovat profesionálně, neboť mají velké nadání, specifické schopnosti a dovednosti, touhu a zájem. Celkem 66 % učitelů také uvádí, že se některý jejich žák začal dané aktivitě věnovat profesionálně. Prostřednictvím výzkumného šetření se projevilo, že žáci jsou ve vyučovacích hodinách velmi kreativní a ke vstupu a úspěšnému absolvování ZUŠ potřebují určité dispozice - specifické schopnosti, dovednosti, přirozené nadání a talent. Z otázek týkajících se vzdělávání žáků s postižením v dotazníku pro učitele vzešlo, že 45 % učitelů se již v rámci působení ve své profesi setkalo se žákem/žáky s postižením. I ve vztahu k absolvování vzdělání na ZUŠ žáka s postižením se učitelé vyjádřili velice kladně a zdůraznili, že za předpokladu sestavení individuálního vzdělávacího plánu a přizpůsobení požadavků s ohledem na schopnosti a možnosti žáka s postižením to lze.