Náhlá srdeční smrt - sociální dopad pro rodinu

Abstract

Abstrakt Bakalářská práce Náhlá srdeční smrt - sociální dopad pro rodinu se zabývá problematikou náhlé srdeční smrti a jejím vlivem na fungování základní stavební jednotky státu rodiny. Cílem bakalářské práce je zjistit celkový psychosociální dopad diagnózy náhlá srdeční smrt na vztahy a vazby v rodině a ověřit, jaké možnosti psychosociální rehabilitace se nabízejí pozůstalým. Předpokládané využití této práce v praxi je zajistit zlepšení podmínek života pro pozůstalé, jejichž rodinný příslušník prodělal náhlou srdeční smrt a zajistit jim lepší informovanost o této diagnóze. V teoretické části byla rozpracována otázka diagnózy náhlé srdeční smrti. Za hlavní rizikový faktor je považováno srdeční onemocnění, na které se lékaři v léčbě a prevenci v současnosti zaměřují především 25% z pacientů umírajících na náhlé srdeční onemocnění, však žádné známky srdečního onemocnění nemá a v potaz je nutno brát tzv. familiární syndrom. V terapeutické činnosti hrají hlavní roli antiarytmická léčba, implantace kardiovertru-defibrilátoru anebo katetrizační ablace. Výzkum byl realizován prostřednictvím empirické kvantitativní metody, dotazníku, doplněného polostrukturovaným rozhovorem. V dotazníku byly použity otázky uzavřené, nabízející volbu mezi možnostmi ano - ne, a otevřené, v nichž bylo usilováno o zjištění vlastního názoru respondenta na předmětnou problematiku. Výběr respondentů byl náhodný. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit jak je současná společnost informována o riziku NSS, jeho příčinách a možné prevence. Dále zde byly řešeny možnosti psychosociální rehabilitace pro rodiny, ve kterých jejich člen měl diagnostikovanou náhlou srdeční smrt. První okruh otázek se zaměřoval na civilizační choroby, které jsou s NSS úzce spjaty a výrazně zvyšují její riziko. Z odpovědí na tyto otázky vyplynulo, že moderní člověk je poměrně dobře informován o civilizačních chorobách, především o kardiovaskulárních onemocnění. Další okruh otázek se zaměřoval přímo na NSS a její příčiny. Velká část respondentů v průzkumu přikládala při předcházení NSS velký význam prevenci na rozdíl od odborníků, kteří pracují již s rizikovými pacienty a v prevenci a léčbě NSS se zaměřují spíše na zvládnutí a kontrolu život ohrožující arytmie. Asi polovina respondentů se označila za rizikovou skupinu vzhledem ke svým zdravotním problémům (kardiovaskulární onemocnění,nadváhu, cukrovka atd.) Dopady na rodinu a rodinné vztahy v případě náhlé srdeční smrti blízkého rodinného příslušníka předpokládá více než 95 % respondentů. Případným změnám v socioekonomické oblasti přikládá význam pouze 8 %. Při zkoumání otázky - zda je veřejnost dostatečně informována o možnostech psychosociální rehabilitace bylo zjištěno, že veřejnost informována není. Více jak polovina 58 % respondentů se s žádostí o pomoc nejčastěji obrací na rodinu a přátele nebo se s problémy snaží vypořádat sama. Z daných odpovědí se rovněž potvrdilo, že jako způsob podpory ze strany státu pozůstalým má většina respondentů (80 %) v podvědomí výhradně podporu finanční a v případě úmrtí blízkého rodinného příslušníka by využili pouze tuto podporu státu. Běžní lidé považují využití psychosociální rehabilitace za nedostupné nebo se domnívají, že je určena pro cílové skupiny psychicky nemocných lidí, mentálně postižené, alkoholiky a drogově závislé a o jejím využití jako prostředku pomoci pozůstalým nejsou obeznámeni(91,2 %). Vzhledem k aktivitám, které v oblasti poradenství pro pozůstalé vyvíjí MMR, to však vypadá, že situace v této oblasti by se v blízké budoucnosti mohla změnit k lepšímu a nabídka služeb "poradce pro pozůstalé?" by se mohla rozšířit do povědomí veřejnosti.