Ovlivnění jednotlivých parametrů krevního obrazu v závislosti na množství krve odebrané do zkumavky

Abstract

Hematologie je vědní obor zabývající se studiem krve a jejích složek - zejména krevních elementů - červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. V stěžejním vyšetření hematologie - krevním obraze - je hodnoceno nejen jejich množství, ale i morfologie. Při odběru musí být dodržen poměr odebírané krve a antikoagulantu, jinak může dojít ke změnám v hodnotách krevního obrazu. Laboratorní personál je povinen chybně odebrané vzorky odmítnout vyšetřit. Jelikož některým skupinám pacientů (malé děti, senioři, obézní pacienti, atd.) bývá obtížné odebrat krev, dochází pak často k nátlaku na laboratoř ze strany odebírajícího personálu, aby i chybně odebrané vzorky zpracovala. Cílem této práce bylo ověřit, nakolik má chybný odběr ve smyslu poměr krev - antikoagulant vliv na jednotlivé parametry krevního obrazu. Výběrový soubor tvořilo sto pacientů, kteří byli odesláni svým ošetřujícím lékařem na odběr krve do odběrové místnosti společnosti Synlab Czech., s.r.o., U Tří lvů 4, České Budějovice v období od prosince roku 2011 do června roku 2012. V souboru byli zdraví i nemocní pacienti ve věku od 10 do 77 let. Všem sto pacientům byly při stejném odběru odebrány dvě zkumavky s antikoagulantem K2EDTA od výrobce Becton Dickinson - BD Vacutainer. Do první zkumavky byly dle pokynů výrobce odebrány 2 ml krve, do druhé zkumavky bylo u padesáti pacientů odebráno pouze 0,5 ml krve, u druhých padesáti pacientů 3,5 ml krve. Po odběru byly tyto vzorky změřeny v laboratoři Synlab Czech, s.r.o., U Tří lvů 10, České Budějovice na analyzátoru Advia 120, výrobce Bayern HealthCare LLC, výrobní číslo IR28850224, rok uvedení do provozu 2011. Sledováno bylo všech 13 hodnot, které firma Synlab Czech, s.r.o. vydává na výsledkových listech jako krevní obraz. Výsledky správně a chybně odebrané zkumavky byly mezi sebou porovnávány pomocí párového t-testu. Hypotéza předpokládala, že odchylky nastanou u obou chyb odběrů u všech třinácti parametrů krevního obrazu na hladině významnosti 95%. Tato hypotéza se nepotvrdila, ani v jednom z chybných odběrů nebyly ze statistického hlediska odchylky ve všech třinácti parametrech. V případě zkumavky, do které bylo krve odebráno více, než požaduje výrobce zkumavek, ze statistického hlediska nedošlo k odchylkám v žádném z měřených parametrů. U zkumavky, kde bylo nabráno méně krve, než určil výrobce zkumavek, došlo v krevním obrazu ke statistickým odchylkám u šesti z osmi měřených parametrů. Ke statisticky významnému zvýšení došlo u počtu červených krvinek (o 0,85%), množství hemoglobinu (o 0,97%), hodnoty hematokritu (o 2,19%) a MCV (o 1,41%). Ke snížení došlo u hodnoty MCHC (o 1,23%) a krevních destiček (o 4,96%). U diferenciálu bílých krvinek došlo ke statisticky významné odchylce jen u hodnoty monocytů (snížení o 6,35%). Při vyšetření krevního obrazu ze zkumavky, do níž bylo odebráno více krve, než udává výrobce zkumavek, nedošlo k žádným statisticky významným odchylkám. Dalo by se tedy uvažovat o tom, že takto chybně provedené odběry by mohly být používány k vyšetření krevního obrazu. Pokud bylo krve nabráno méně, ke statisticky významným odchylkám dochází téměř u poloviny parametrů krevního obrazu. Klinicky nejdůležitější je z nich snížení počtu krevních destiček o 4,96%. Přesto lze říci, že ani tato hodnota pravděpodobně není natolik významná, aby chybně odebraný vzorek nemohl být v akutních případech vyšetřen. Pokud by závěry této práce byly potvrzeny i dalšími výzkumy, bylo by možno v těch případech, kdy odchylka nebude považována za statisticky ani klinicky významnou, zefektivnit zdravotnickou péči.