Postavení justiční stráže v systému integrovaného záchranného systému.

Abstract

V současné době je prioritou ochrana lidských životů a zdraví. Z tohoto důvodu je nutné, aby se spolupráce složek IZS odehrávala na co nejvyšší úrovni. IZS je koordinovaný postup základních a ostatních složek včetně justiční stráže jako součásti Vězeňské služby České republiky, tedy ozbrojeného bezpečnostního sboru. Náplní činnosti justiční stráže je střežení a ochrana systému soudu a soudnictví v České republice. Zajímá mě problematika, jak a jestli může justiční stráž nějak spolupracovat se složkami IZS, popř. jaká je míra a prvky spolupráce. Když jsem během psaní bakalářské práce citoval z plánů krizové připravenosti různé mimořádné události, ke kterým může na okresním soudě dojít, probíhaly mi hlavou všechny možné myšlenky a scénáře. Co přesně dělat, jak zareagovat, jak by reagovali všichni ostatní příslušníci nebo zaměstnanci soudu. A samozřejmě jak bychom asi spolupracovali s hasičským záchranným sborem, zdravotní záchrannou službou a s Policií České republiky (dále jen ČR). Z výše uvedených důvodů byl stanoven hlavní cíl práce, tj. zjistit rozsah spolupráce mezi justiční stráží a složkami IZS. Definovat jednotlivé druhy mimořádných událostí, charakterizovat jednotlivé postupy a opatření složek IZS vedoucí k zamezení vzniku a šíření škodlivého působení sil a jevů. K cíli jsem dospěl studiem legislativy vztahující se k danému tématu, studiem součinnostních dohod a osobně provedenou analýzou. Za účelem zjištění rozsahu spolupráce, byly použity krátké dotazníky, které vyplnilo devět velitelů místních jednotek justiční stráže v Jihočeském kraji. Při jejich sestavování bylo zadáno dvanáct otázek, které svou formulací směřovaly k vytyčeným cílům. Všichni jsou minimálně deset let ve svých funkcích, proto tu byl předpoklad, že na zadané otázky budou odpovídat relevantně a věcně. Velitelům jsem osobně položil ještě několik ústních doplňujících otázek, kterými jsem zjistil, jaké mimořádné události se nejčastěji vyskytují, jaká byla největší mimořádná událost a jak fungují jejich systémy elektronické zabezpečovací signalizace a elektronické požární signalizace. Po celkové analýze ze zjištěných údajů jsem porovnal výsledky se stanovenou hypotézou. Jediná spolupráce na základě podepsané součinnostní dohody je mezi justiční stráží (zastoupená předsedou okresního soudu) a Policií ČR. Pokud dojde k vyžádání asistence hlídky Policie ČR, tak k ní dojde v průměru čtyřikrát až dvanáctkrát do roka, což není časté. Jak ukázaly výsledky šetření, spolupráce s Policií ČR je nejčastější. Po ní následuje spolupráce se zdravotní záchrannou službou. Dvě třetiny velitelů odpovědělo, že pomoc využívají jedenkrát až třikrát do roka, v jednom případě nebyla vůbec využita. Nejméně se spolupracuje s hasičským záchranným sborem. Znovu dvě třetiny velitelů odpověděly, že pomoc využívají jedenkrát až třikrát do roka, ale tři velitelé ji nevyužili ani v jednom případě. Ve většině případů dochází ke vzniku mimořádných událostí malého rozsahu jako napadení příslušníka, drobné krádeže, asistence při narušení pořádku a při zjišťování totožnosti osob, oznámení o uložení výbušniny, porucha zabezpečovacích zařízení, pád sněhu ze střech nebo zdravotní potíže vyžadující zdravotní ošetření. Mimořádné události velkého rozsahu jsou výjimečné. To ale neznamená, že k nim nemůže dojít. Je nutné, abychom byli na ně všichni připraveni. Obsah krizové dokumentace je na dobré úrovni, i když některé postupy a opatření by bylo vhodné aktualizovat a upravit podrobnějšími instrukcemi. Justiční stráž je povinna se v případě mimořádných událostí jimi řídit, obsahově jsou dostatečné a proto jsem neshledal vážný důvod k tomu, aby byly přijaty další právní normy. Spolupráce složek IZS a justiční stráže je na úrovni, která postačuje k řešení mimořádných událostí malého rozsahu.