Ošetřovatelská péče u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest.

Abstract

Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péči u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku nádorového onemocnění žlučových cest, na potřeby pacientů v preterminálním stádiu nemoci se zavedenou perkutánní transhepatální drenáži a úlohu sestry při jejich uspokojování. Nádory žlučových cest patří mezi vzácné malignity, jsou provázeny rychlou progresí onemocnění a velmi nepříznivou prognózou. Malignita se nejčastěji vyskytuje u osob ve věkové skupině 50 ? 70 let. Nádory žlučových cest způsobují postupně blokádu žlučových cest, zabraňují odtoku žluče a dochází k narůstání ikteru i bolestí. U nemocného se rozvíjí sepse. Onemocnění v mnoha případech rychle postupuje a dochází neodvratně ke smrti. Jednou z možností odvádění žluče u neoperabilních pacientů z nádoru zablokovaných žlučových cest je perkutánní transhepatická drenáž. Výkon pacientovi sice neprodlouží život, ale zlepší jeho kvalitu, tj. má jen paliativní význam. Pro bakalářskou práci byl stanovený jeden cíl a tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na specifika ošetřovatelské péče u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest. Cíl: 1. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s nádorovým onemocněním žlučových cest. Výzkumné otázky: 1. Jaké mají specifické potřeby pacienti s nádorovým onemocněním žlučových cest? 2. Jak jsou pacienti se zavedenou perkutánní transhepatální drenáži informování o péči o drenáž? 3. Jsou pacienti informováni o své nemoci? K dosažení cíle byl použit kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s nádorovým onemocněním žlučových cest se zavedenou perkutánní transhepatální drenáži, hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici v Plzni na interní klinice zaměřené na onemocnění GIT. První výzkumnou otázkou práce, bylo zjistit, jaké mají specifické potřeby pacienti s nádorovým onemocněním žlučových cest. Zjištěné specifické potřeby mohou pomoci sestře lépe pochopit problematiku tohoto onemocnění a zkvalitnit tak poskytování ošetřovatelské péče. Z výsledků vyplynula řada potřeb, které pacientům v ošetřovatelské péči chybí nebo jsou ze strany ošetřujícího personálu zanedbávány. Bylo zjištěno, že právě mezi vyhledávané potřeby nemocných s nádorovým onemocněním žlučových cest patří hlavně vyhledávání klidu a pokoje, tišení bolesti, psychologická podpora proti strachu a obavám z budoucnosti, potřeba respektovat a udržovat pocit důstojnosti a sebeúcty, potřeba zajištění kvality života, potřeba naslouchat a vyjádřit pochopení, potřeba výživy a hydratace, potřeba hygieny a vyprazdňování. Druhou výzkumnou otázkou práce, bylo zjistit, jak jsou pacienti se zavedenou transhepatální drenáži informování o péči o drenáž. Co se týká oblasti informovanosti o péči o drenáž, tady bylo zjištěno, že přes snahu sester řádně edukovat pacienty, nebyl ze strany pacientů o edukaci zájem. Zejména vzhledem k vysokému věku nemocných. Většina z nich péči sama nezvládá a spoléhá na pomoc ošetřujícího personálu nebo rodinného příslušníka. Zbytek mylně spoléhá na to, že drenáž je jenom dočasná část léčby před uzdravením a proto péči o drenáž zanedbává. Třetí výzkumnou otázkou práce, bylo zjistit, jak jsou pacienti informováni o své nemoci. Z odpovědí v rozhovorech na tuto otázku vyplynulo, na jaké úrovni je informovanost nemocných o svém onemocnění. Ve výzkumné části bylo zjištěno, že nemocní mají o své nemoci informace získané od ošetřujícího personálu, ale ve většině případů jim nerozumí. Nemocný se dotazuje u sester i na informace, které nespadají do její kompetence, ale jsou v kompetenci lékaře. Na základě zjištěných výsledků byla sestavena brožura pro nemocné s nádorovým onemocněním žlučových cest. Tento manuál by měl sloužit jako informační materiál, který pacientům podá dostatečné informace o jejich onemocnění, léčebném režimu, péči o drenáž a usnadní tak práci sester při jejich edukaci.