Spolupráce sestry a pacienta s kardiovaskulárním onemocněním v sekundární prevenci.

Abstract

Teoretická část práce se zabývá objasněním základní problematiky onemocnění,vyšetřovacími metodami v kardiologii, prevencí kardiovaskulárních onemocnění, rizikovými faktory a rolí sestry. Praktická část obsahuje zpracovaná a vyhodnocená data, získaná během výzkumného šetření.Předmětem práce bylo zmapovat spolupráci mezi sestrou a pacientem s kardiovaskulárním onemocněním v rámci poskytované sekundární prevence. Pro naplnění výzkumné části bakalářské práce jsme stanovili čtyři hlavní cíle: 1. Zmapovat úlohu sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním. 2. Zmapovat spolupráci ve vztahu sestra-pacient v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. 3. Zjistit očekávání pacientů od sester v oblasti sekundární prevence na lůžkovém oddělení. 4. Zjistit očekávání pacientů od sester v oblasti sekundární prevence v ambulantní péči. V návaznosti na tyto cíle jsme si položili následující výzkumné otázky: 1. Jsou pacienti srozumění s komplikacemi, které mohou nastat při nedodržování preventivních opatření? 2. Jaký je postoj pacientů k získávání informací v oblasti preventivních opatření? 3. Jaká je úloha sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním? 4. Jak spolupracují sestry a pacienti v rámci sekundární prevence v kardiologii? 5. Jaká očekávání mají pacienti v oblasti sekundární prevence na lůžkovém oddělení od sester? 6. Jaká očekávání mají pacienti v oblasti sekundární prevence v ambulantní péči od sester? Na dané výzkumné otázky lze v praktické části nalézt relevantní odpovědi. Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů prováděných v nemocnici Tábor a.s., a Českých Budějovicích, a.s. na standardní a ambulantní jednotce kardiologie. Rozhovory se sestrami a pacienty byly uspořádány do několika částí. První část obsahuje identifikační údaje, druhá se týká úlohy sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním, dále vzájemné spolupráce mezi sestrou a pacientem a poslední část je označena jako očekávání v rámci poskytované sekundární prevence. Celkem se zúčastnilo 6 sester a 6 pacientů. Získaná data byla pro větší přehlednost zpracována do myšlenkových map. Při interpretaci získaných dat byla použita i přímá citace respondentů bez lingvistické úpravy. Z výsledků rozhovorů zkoumaných skupin vyplývá, že spolupráce a vzájemná komunikace mezi sestrou a pacientem je oblastí, v které je co zlepšovat. Z výzkumu celkově vyplývá, že vzájemná a dobrá spolupráce se významně podílí na léčbě nemocného. Pacientům je poskytováno dostatečné množství informací. Nejčastějším zprostředkovatelem informací bývá lékař. Informace jsou nejčastěji sdělovány ústní formou nebo prostřednictvím brožur a letáčků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou dobře orientováni v dané problematice. Mají přehled o režimových opatření, lécích a komplikacích, které mohou nastat při nedodržování doporučených rad. U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním je nevyhnutelná změna životního stylu,která jak vyplývá z výzkumného šetření, činí pacientům největší problém. Řada pacientů nedodržuje důležité zásady a ohrožuje tak své zdraví i život. V praxi může tato práce sloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika u kardiologicky nemocných v rámci sekundární prevence. Zároveň by výsledky mohly posloužit studentům oboru ošetřovatelství jako doplněk k výuce. Výsledkem práce bylo vypracování nejdůležitějších zásad, které by měl pacient dodržovat.