Problematika mentální anorexie v dětském věku

Abstract

Mentální anorexie je popisována jako extrémní hladovění. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí jde o onemocnění vyvolané úmyslným snižováním váhy, které si způsobuje postižený sám tím, že se vyhýbá většině jídel a využívá další způsoby snižování váhy jako vyprovokované zvracení, užívání laxativ, diuretik, nadměrné cvičení. Není to pouze onemocnění, jde z větší části a poruchu psychiatrické podstaty. Mentální anorexie začíná nejčastěji v dětském věku, a to mezi 14-18 lety života, ale může se objevit dříve i později. Často se její počátky objeví při nové životní situaci či události, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat. Co se týče prevence mentální anorexie, je ze zdrojů zřejmé, že je velká propojenost mezi programy proti mentální anorexii a základními i mateřskými školami, ale překvapivě je realita ve většině případů odlišná. Stejně tak kolik terapií je zpracováno pro léčbu mentální anorexie ve srovnání s tím, kolik druhů terapií se v realitě k léčbě opravdu využívá. V práci je zmapována literatura česká i zahraniční, bylo čerpáno z časopisových a novinových článků, brožur, videí a televizních pořadů, dále z internetových zdrojů odborných i laických pro jejich autentičnost a samozřejmě nejvíce ze zdrojů v knižní podobě. Bakalářská práce s názvem Problematika mentální anorexie v dětském věku je zpracována teoretickou formou. Tato práce se zabývá problematikou mentální anorexie v dětském věku. Sama mentální anorexie, jako porucha příjmu potravy, je přes vysokou úmrtnost stále ještě opomínaným problémem hýbajícím lidskou společností. A přitom právě společnost posledních let mohla sama zapříčinit nárůst procent postižených mentální anorexií u stále mladších jedinců. S rychlostí, jakou dnes svět nabývá pokroku, se zdá, že všeho lze dosáhnout téměř hned, a tak se nejvíce dívky toužící po extrémně štíhlé postavě stávají oběťmi této poruchy, aniž by tušily, že je drastické metody, jak svého ?cíle? dosáhnout co nejrychleji, vedou stále častěji k tomu nejhoršímu - smrti. Ovšem pokud zavčasu nezasáhne jejich okolí a není jim poskytnuta lékařská péče a dohled, anebo se samy nerozhodnou vyhledat pomoc, což se stále ještě stává až příliš vzácně. Příčiny vzniku mentální anorexie rozhodně nejsou u všech jednotné. Záleží na prostředí, z kterého dítě pochází, na genetických předpokladech, co se obezity týče, a dále pak na psychickém stavu. V dnešní době je mnoho studií vypracovaných právě na prevenci mentální anorexie, ale přesto nikdo nemůže říci na 100 procent, který z vlivů dnešní společnosti má největší podíl na vzniku tohoto onemocnění. Domnívám se, že je to jeden z ukazatelů zákeřnosti této poruchy. Hlavní pozornost je v práci ovšem směřována na samotnou ošetřovatelskou péči a léčbu postižených mentální anorexií. Po hospitalizaci pacientek je přední souhrn cílů nadcházející léčby, mezi něž patří dosažení a akceptace zdravé tělesné váhy, změna sebehodnocení pacientek, změna jejich postoje k jídlu a stavování vůbec, úprava jejich problematických postojů a chování v dalším životě a zaujmutí zodpovědného přístupu k řešení vlastních problémů. Dále je důležité podle psychických problémů pacientek, zajistit přísun medikamentů, ať už antidepresiv, neuroleptik, či anxiolytik. A to i přesto, že určité zdroje uvádějí absolutní neúčinnost farmak při léčbě mentální anorexie.