Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku.
V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální.
Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod.
Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání.
Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace.
Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální.
Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.