Úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol v poskytování ošetřovatelské péče cizincům

Abstract

V rámci integrace cizinců dochází k nárůstu počtu pacientů s odlišnou národností či náboženstvím i v našich nemocnicích. K ošetřování těchto pacientů je třeba znát jejich zvyky a specifické potřeby. Tyto znalosti by již měli mít studenti na středních zdravotnických školách, na které je zaměřená tato práce. Teoretická část se zabývá historií multikulturního ošetřovatelství u nás i ve světě. Dále vysvětlením základních pojmů jako jsou: kultura, minorita, majorita, rasismus, diskriminace, etika a komunikace v transkulturní ošetřovatelské péči. Další kapitolou je integrace cizinců v České republice. Na tuto kapitolu navazuje multikulturní ošetřovatelství na středních zdravotnických školách. Předmět multikulturní ošetřovatelství není v současnosti na daných typech škol, u oboru zdravotnický asistent, vyučován jako samostatný předmět. Následuje kapitola specifika vybraných menšin. Tato práce má stanovené dva cíle: Cíl 1: Zmapovat úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol při poskytování ošetřovatelské péče pacientům z minoritních skupin. Cíl 2: Zjistit zájem studentů o problematiku multikulturní péče. Na základě cílů byly stanoveny tři hypotézy: H 1: Mezi studenty 1. a 4. ročníků středních zdravotnických škol je rozdíl ve znalostech multikulturního ošetřovatelství. H 2: Střední zdravotnické školy věnují pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům. H 3: Studenti středních zdravotnických škol mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. K dosažení cílů a ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní šetření, které bylo doplněno třemi krátkými rozhovory s vyučujícími odborných předmětů. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro studenty 1., 2., 3., a 4. ročníků oboru zdravotnický asistent na třech zdravotnických školách. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů a pomocí statistiky. Rozhovory byly zpracovány do kategorizací. Z výsledků šetření vyplynulo, že studenti mají určité znalosti o ošetřování pacientů z minoritních skupin. Dále bylo zjištěno, že studenti mají o danou problematiku zájem, a že by uvítali získání více znalostí v této oblasti na své škole. Hypotéza 1. se potvrdila. Rozdíl ve znalostech 1. a 4. ročníků je, není však tak zřetelný, jak by se dalo předpokládat. Znalosti se postupně od nižších po vyšší ročníky zvyšují. Hypotéza 2. se také potvrdila. Střední zdravotnické školy pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům věnují. Z výzkumného šetření u studentů i vyučujících vyplynulo, že škola pozornost výuce věnuje, ale není zcela dostatečná. Hypotéza 3. se potvrdila. Studenti mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. Z výsledků znalostních otázek vyplynulo, že určité povědomí o dané problematice mají, ale tyto znalosti nejsou zcela vyhovující znalostem potřebným v odborné praxi. Z výsledků lze soudit, že výuka multikulturního ošetřovatelství na školách v určité formě probíhá, ale vše závisí na dané škole. Výuku by proto bylo dobré sjednotit - určit přesný počet hodin a formu výuky. Tím by měli všichni studenti možnost získat stejné informace a školy daná jasná pravidla výuky. Na základě získaných informací z výzkumného šetření bude publikován článek v odborném časopise pro rozšíření povědomí o dané problematice.