Ošetřovatelská péče poskytovaná klientům židovského vyznání v ČR a Rakousku

Abstract

Hlavním cílem práce bylo, zjisti možnosti poskytování ošetřovatelské péče židovským klientům v ČR a Rakousku, srovnání poskytování ošetřovatelské péče obou zemí a také zjistit znalosti sester, týkající se péče o klienty židovského vyznání. Položily jsme si 4 výzkumné otázky a to: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o klienty s židovským vyznáním? Jaké jsou rozdíly v péči o klienta židovského vyznání v ČR a Rakousku? Jaké možnosti ošetřovatelské péče se klientům židovského vyznání nabízejí v ČR a Rakousku? Jaké znalosti mají sestry pečující o klienta s židovským vyznáním? Bylo provedeno kvalitativní šetření, které probíhalo formou individuálního polostrukturovaného rozhovoru a analýzou internetových zdrojů. Výzkumný soubor tvořily 4 sestry z ČR a Rakouska. Analýza zdrojů byla provedena z internetových stránek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány. Rozhovory s rakouskými kolegyněmi předem přeloženy. Rozhovory tvoří podklad, ze kterého byly vytvořeny, pomocí rámcové analýzy, kategorizační skupiny, které byly znázorněny také pomocí schémat. Také analýza zdrojů s rozhovorem se sestrou z rakouského zařízení byla znázorněna ve schématu. Z výsledků je zřejmé, že všechny sestry z ČR i Rakouska mají povědomí o specifikách ošetřovatelské péče o židovského klienta. Rozdíly v péči o klienta židovského vyznání mezi ČR a Rakouskem jsou závislé především na vědomostech sester. Rakouské sestry prokázaly, že jejich vědomosti jsou hlubší, přesnější a konkrétnější., což se odráží na ošetřovatelské péči. Znalosti českých sester jsou oproti znalostem rakouských kolegyň základní, což nemůže pokrýt ošetřovatelskou péči v holistickém pojetí. Z výsledků vyplývá, že zařízení pro klienty s židovským vyznáním se nachází jak v ČR, tak v Rakousku. Rakouské zařízení má oproti českému dlouholetou tradici a několikanásobně větší kapacitu. Nutno podotknout, že v rakouském zařízení jsou hospitalizováni klienti nejen židovského vyznání, což v ČR platí. Samozřejmostí v obou zařízeních je dodržování židovských tradic a zvyků. Zarážejícím výsledkem bylo, že i přes součást multikulturního ošetřovatelství ve studijním plánu, které rakouské sestry neabsolvovaly, byly vědomosti českých sester o poznání slabší, než jejich rakouských kolegyň. Neznalost kulturních specifik může přispívat k nedostatečné ošetřovatelské péči, ve které je v dnešní době vyžadován holistický přístup, který bez těchto znalostí nemůže být naplněn. Práce by měla poukázat na nutnost vzdělávání sester v oboru multikulturní ošetřovatelství.