Dopady výpadku plynu na omezeném území

Abstract

Bakalářská práce se zabývá dopady výpadku plynu ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice. Cílem této práce bude určit kvalitativním výzkumem možné dopady v případě vzniku mimořádné události a zodpovědět na dvě výzkumné otázky, zda by byl výpadek plynu v tomto správním obvodu vážným zásahem do chodu společnosti a zda by ovlivnilo dopady výpadku plynu roční období. Začátek teoretické práce jsem věnoval definici pojmu kritické infrastruktury. Dále bylo na místě uvést základní informace o zemním plynu a jeho široké použití ve sféře vytápění, ohřevu vody, vaření, chemickém a zemědělském průmyslu, či využití jako zdroje paliva v dopravním průmyslu, teplárnách a elektrárnách a jiné výrobní a spalovací činnosti. Pro účely mé práce bylo zapotřebí popsat přepravní a distribuční soustavu České republiky a Jihočeského kraje společně s podzemními zásobníky. Nakonec jsem definoval pojmy: stav nouze v plynárenství, regulační skupiny odběratelů a vyhlašování odběrových stupňů. Pomocí Krizového plánu Jihočeského kraje jsem se zaměřil na společnosti odebírající plyn a vybral z nich deset takových, aby splňovaly kritéria s přihlédnutím na to, k čemu zemní plyn používají, do jaké regulační skupiny patří, o jak velkou a důležitou společnost se jedná a jak moc by je mohl výpadek zemního plynu zasáhnout v létě a v zimě. Selekcí daných společností jsem získal v každém ohledu trochu odlišné respondenty, jimž jsem položil sedm otázek, které byly účelně sestavené tak, aby zkoumaly tři daná odvětví, z kterých již bylo možné vyvodit výsledky. Tato odvětví se zaměřovala na: dopady na danou sféru použití zemního plynu, dopady výpadku zemního plynu s přihlédnutím na možnost substituce v daném ročním období a na odběrový stupeň, který je již pro společnost ohrožující. Výsledky v prvním odvětví ukázaly, že nejvíce by utrpěly společnosti využívající zemní plyn k vytápění a ohřevu užitkové vody. Většina z vybraných respondentů totiž využívala plyn právě pro tyto účely. Vyřazeny by tak byly složky integrovaného záchranného systému, objekty produkce potravin a čističky vod, krematoria, domovy se speciální péčí a další. Překvapivě o trochu lépe dopadla oblast využití zemního plynu k vaření. Zde totiž byla většinou možnost aspoň částečné náhrady elektrickým proudem, konkrétně elektrickými spotřebiči. Další odvětví se zabývalo dopady výpadku plynu s přihlédnutím na roční období. Výsledek jednoznačně potvrdil závislost dopadů výpadku plynu na ročním období a určil dopady v zimním období na dvojnásobné. Jedinou výjimkou byl Pohřební ústav města České Budějovice, kde nemožnost spalování a nepříznivé letní horké teploty napomáhají rychlejšímu rozkladu těl. Poslední odvětví zkoumalo, jaký vyhlášený odběrový stupeň je pro danou společnost již ohrožující. Až na jednoho z odběratelů to byly vysoké odběrové stupně a to 9., 10. a nejvyšší havarijní odběrový stupeň. Pro Teplárnu České Budějovice, a.s. by bylo ohrožující již vyhlášení prvního odběrového stupně. To je poněkud neočekávané tvrzení, neboť objekt tepláren spadá do regulační skupiny A, která je schopna bezproblémově přejít plně či částečně vyhlášením hned 1. odběrového stupně na náhradní palivo. Vysvětlení, proč je tomu tak, je však sporné. Podle vedoucího provozu by již omezení dodávek zemního plynu způsobilo překročení emisních hodnot na uhelných kotlích, což je nepřijatelné a hrozí za to velké pokuty. Pomocí výsledků z výše uvedených odvětví bylo již možné odpovědět na výzkumné otázky, které se v obou případech projevily jako kladné. Závěrem své práce bych rád doporučil bližší prozkoumání problematiky zařazení Teplárny České Budějovice, a.s. do regulační skupiny A a dále bych rád poukázal na chyby v Krizovém plánu Jihočeského kraje, kdy u dvou objektů byla uvedena použitelnost zemního plynu jiná, než ve skutečnosti je. Dle mého názoru považuji chyby v tak důležitém dokumentu za nepřijatelné.