Hypertenze jako příčina dočasné pracovní neschopnosti a její invalidizující důsledky

Abstract

Jednou z nejčastějších nemocí oběhového aparátu je hypertenze. Svojí vysokou prevalencí v dospělé populaci představuje závažný zdravotní, ale i sociální problém. Neléčená hypertenze vede k závažným orgánovým komplikacím, které zcela zásadně ovlivňují kvalitu života nemocného. Avšak dříve než se hypertenze začne léčit, měla by předcházet prevence. Preventivní opatření můžeme rozdělit na primární a sekundární. Mezi preventivní opatření primární řadíme zanechání kouření, snížení tělesné hmotnosti, dostatečnou fyzickou aktivitu, redukci soli v potravě, omezení příjmu alkoholu. K sekundární prevenci řadíme časné odhalení nemocných s již existující hypertenzí. Prevencí by se snížily náklady na léčbu jak pacientovi, tak státu, a to zejména v případě komplikací hypertenze a hospitalizace v nemocnici. Čím účinnější je léčba a čím dříve je započatá, tím více se oddaluje vznik komplikací a prodlužuje se plnohodnotná fáze života. Akutní zhoršení hypertenze nebo komplikace jsou častou příčinou dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu dočasné pracovní neschopnosti by se měl zlepšit zdravotní stav a mělo by dojít k jeho vyléčení nebo stabilizaci, aby se člověk mohl vrátit zpět do původního zaměstnání. Pokud nedojde k vyléčení nebo stabilizaci zdravotního stavu a tento stav trvá alespoň jeden rok, jako další přichází v úvahu invalidita. V našem pojetí je invalidita chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často jsou v ní obsaženy i jiné aspekty jako jsou zdravotní, sociální, pracovně-právní. Do 31. 12. 2009 byla invalidita rozdělena na plnou a částečnou (plné a částečné invalidní důchody). Od 1. 1. 2010 se upustilo od dělení na plnou a částečnou invaliditu a nahradila jej tzv. třístupňová invalidita (invalidní důchod). Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký je podíl hypertenze a jejích komplikací na dočasné pracovní neschopnosti a následné dlouhodobé míře poklesu pracovní schopnosti v letech 2007 - 2011. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, počet případů dočasné pracovní neschopnosti má v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstající tendenci a druhá hypotéza, počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstá. K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu jsem zvolila metodu sekundární a obsahové analýzy dat dokumentů, které se týkají posuzování zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení. První základní soubor tvořili pojištěnci, kterým byla vystavena dočasná pracovní neschopnost v letech 2007 ? 2011 v okrese České Budějovice. Druhý základní soubor tvořily osoby, kterým byla přiznána invalidita v letech 2007 - 2011 v okrese České Budějovice. Výběr respondentů byl účelový dle diagnóz. Po rozboru a srovnání dat se první hypotéza nepotvrdila, protože pojištěnci mající dočasnou pracovní neschopnost z důvodu hypertenze a jejích komplikací v roce 2007 - 2011 neměla narůstající tendenci. Rovněž se nepotvrdila ani druhá hypotéza, kdy jsem zjistila, že počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací nenarůstá. Jako návrh dalšího postupu by bylo zajímavé zaměřit se na věk, pohlaví, vzdělání a profesi pojištěnců a také zda je skutečně důvodem podání žádosti o invalidní důchod zdravotní stav žadatele nebo jejich socioekonomická situace.