Lázeňská péče v systému veřejného zdravotního pojištění

Abstract

Teoretická část práce je uvedena definicí lázeňství jako léčebného prostředku pro zlepšení fyzického a psychického stavu člověka za využití přírodních léčivých zdrojů. Práce se dále zabývá historií lázeňství na našem území od jeho počátků sahajících do období konce středověku a popisuje postupný rozvoj, který gradoval mezi 18. a 19. stoletím. Kapitola je zakončena zmínkou o vývoji českého lázeňství po roce 1989 a nástinem dalšího směřování. Další kapitola se zabývá postavením českého lázeňství ve středoevropském regionu. Je zde popsána i síť lázeňských míst České republiky. V této kapitole je jednotlivě vyjmenováno všech 35 lázeňských míst. Následná část obsahuje charakteristiku přírodních léčivých zdrojů a jejich využití v lázeňské léčbě. Pozornost je také věnována platné právní úpravě a vyhlášce č. 267/2012 Sb., kterou se stanoví Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Tato kapitola obsahuje obecný popis indikačního seznamu, přehled o jednotlivých indikačních skupinách a legislativní změny, které tato právní úprava přináší do praxe. Popsána je i další legislativa, která upravuje oblast poskytování lázeňské péče. Následně se práce zabývá procesem schvalování návrhu na lázeňskou péči. Tato kapitola také obsahuje popis základních typů lázeňské péče. Poslední kapitola teoretické části je věnována statistickým údajům souvisejícím s lázeňskou péčí a zdravotnictvím. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce, jsou stanoveny výzkumné otázky následujícího znění: Výzkumná otázka č. 1: Snižuje absolvování lázeňské péče u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu v následujícím roce po jejím absolvování náklady na léčiva? Výzkumná otázka č. 2: Vedlo poskytnutí lázeňské péče u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu v následujícím roce po absolvování této péče ke snížení nákladů na ambulantní rehabilitaci? K zodpovězení výzkumných otázek byl použit smíšený typ výzkumu. Jako technika výzkumu byla použita sekundární analýza dat. Z tohoto systému byly extrahovány anonymní informace o klientech, kteří absolvovali lázeňskou péči poprvé v roce 2011 a kteří spadali do indikační skupiny VII - nemoci pohybového ústrojí - a to konkrétně s diagnózou degenerativního onemocnění kyčelních a kolenních kloubů. U těchto pacientů byla sledována četnost a rozsah medikace, která souvisí s léčbou daného onemocnění a četnost čerpané ambulantní rehabilitace. Rozhodným obdobím, ve kterém byly tyto parametry sledovány, bylo dvanáct kalendářních měsíců, které předcházely absolvování lázeňského pobytu a dvanáct kalendářních měsíců, které následovaly po absolvování lázeňského pobytu. Výsledky byly stanoveny na základě statistické komparace dat získaných sekundární analýzou dat. Na základě výzkumu bylo dosaženo následných výsledků: došlo k významnému snížení úhrad za čerpanou ambulantní rehabilitační péči a čerpanou medikaci u obou sledovaných skupin pacientů (jak degenerativní onemocnení kyčelních, tak i kolenních kloubů). Jedinou výjímku tvoří pouze náklady na následné čerpání medikace u pacientů s gonartrózou, kde došlo ke snížení pouze o 1,3%. Na první výzkumnou otázku nelze odpovědět jednoznačně. Náklady na léčbu pacientů s coxartrózou se významně snížily, zatímco náklady na medikaci u pacientů trpících gonartrózou zůstaly prakticky stejné. Na druhou výzkumnou otázku lze odpovědět jednoznačně kladně. U obou sledovaných skupin došlo k významnému snížení nákladů na ambulantní rehabilitační péči. Lze tedy konstatovat, že výsledky výzkumu prokázaly pozitivní vliv lázeňské péče na zdravotní stav pacientů, který se projevil i snížením čerpání zdravotní péče po absolvování lázeňského pobytu a tím i snížením vynakládaných prostředků na úhradu této péče.