Test schopností klientů s mentální retardací se zaměřením na základní technické vybavení v domácnostech a v sociálních institucích

Abstract

Již několik let se snaží sociální pracovníci začlenit své klienty do většinové společnosti formou chráněného bydlení a chráněného pracovního místa. Pomáhá jim při tom léčebná diagnostika, nebo vlastní zkušenost s klienty. Sporné je, že sociální pracovníci nemají potřebný relevantní prostředek k přesnému a objektivnímu zjištění schopností klienta pracovat s technickým vybavením v domácnosti. Problematice jevu, konkrétně způsobilosti klientů a osob s mentální retardací ovládat potřebná domácí zařízení, umístěná, jak v chráněném bydlení, tak i na pracovištích při chráněných pracovních místech, nebyla doposud dostatečně věnována pozornost. Z tohoto důvodu byla práce zaměřena na toto téma. Hlavním cílem kvalifikační práce bylo získat data a srovnat schopnosti klientů obsluhovat běžné domácí přístroje, jako například chladnička, mikrovlnná trouba, elektrický sporák, varná konev, pračka, telefon a počítač. Dílčím cílem pak bylo navrhnout jednoduchý metodický nástroj (test) pro hodnocení úrovně způsobilosti klientů obsluhovat běžné vybavení domácnosti. V metodách výzkumu bylo použito pozorování klientů během práce autorky na psychiatrii a pozorování chování a aktivity zaměstnanců s klienty v dalších sociálních zařízeních a institucích během fakultní praxe. Dále byly provedeny rozhovory (interview) se sociálními pracovníky v sociálních službách a s asistentem sociální péče, kteří se starají o svěřené klienty. Předběžnými otázkami bylo zjištěno, jaké druhy domácích spotřebičů mají v domovech a sociálních institucích a podle nich byl vytvořen test obsluhy běžných domácích spotřebičů. Dotazování zaměstnanců bylo objektivizováno a zpracováno. Podle ověřených skutečností dotazováním zaměstnanců bylo zjištěno, že se zpravidla nezabývají tím, jestli klient ovládá nejen sebeobsluhu a některé aktivity, ale i technické zařízení v domácnosti. Z rozhovorů rovněž vyplývá, že se zaměstnanci uvedených zařízení domnívají, že vytvořený test na bodování toho, jak klienti s mentální retardací zacházejí s domácími spotřebiči, by mohl přispět k lepšímu zařazení do samostatného bydlení. Za tímto účelem byl vypracován jednoduchý zkušební test na znalosti technického vybavení domácnosti jako vhodný nástroj pro níže uvedené hodnocení. Test byl založen na základě rozhovorů se zaměstnanci domovů pro osoby se zdravotním postižením v denním a týdenním stacionáři, kde byl problém mapován s ohledem na vybavenost daných sociálních zařízení běžnými domácími spotřebiči. Test byl nejprve zkoušen na malém vzorku respondentů pro větší objektivizaci a doplnění výzkumu, následně byl na základě zkušebních výsledků upraven s ohledem na jeho vypovídající hodnotu. Test obsluhy spotřebičů prokázal, že je možné jej použít jako prostředek pro hodnocení možnosti klientů pracovat s výše uvedenými přístroji. Výsledky a získaná data umožnily stanovit minimum dovedností pro zvládnutí obsluhy běžných domácích technických nástrojů klienty v sociálních institucích. Přínos této práce pak spočívá především v tom, že problémem, zda klienti s MR ovládají nezbytná domácí zařízení chráněných domovů a chráněného pracovního místa se dříve nikdo nezabýval a tyto záležitosti neřešil. Proto byla uskutečněna tato analýza. Z provedeného výzkumu a následné analýzy vyplývá, že pro klienty s mentální retardací by bylo vhodné větší zaměření výuky na ovládání domácích spotřebičů, pokud je u nich alespoň částečný předpoklad pro to, zvládat je. Tento předpoklad je možné měřit pomocí navrženého testu. Zkoumání samotného jevu má kladný dopad na umisťování klientů převážně do samostatného a chráněného bydlení, pro pracovní příležitosti klientů s MR. Předcházení traumatům z následného nezvládnutí samostatnosti v chráněném bydlení nebo při zařazení do chráněného pracovního místa a případnému návratu do ústavní péče.