Sociální podnik

Abstract

Sociální podnikání je jeden z možných způsobů provozování podnikání. Ve světě a v západní Evropě je tento druh podnikání zcela běžný a České republika se s tímto fenoménem pomalu seznamuje. Sociální podnik je jeden ze způsobů zaměstnávání skupin osob ohrožených sociálním vyloučením. Dává naději na zlepšení životní situace a opětovné začlenění do života pro osoby se zdravotním postižením, pro mládež, pro osoby bez přístřeší, pro osoby opouštějící ústavní výchovu, pro oběti trestné činnosti, pro osoby pečující o osobu blízkou, pro osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách, pro dlouhodobě nezaměstnané a pro ostatní osoby ohrožené sociálním vyloučením. Cílem práce je poskytnout ucelenější informace o stále rozvíjejícím se sociálním podnikání v České republice. V teoretické části práce je nejprve popsána sociální ekonomika všeobecně s definováním sociálního podniku. Nejsou opomenuty ani hlavní mezinárodní organizace, které sociální podnikání podporují. Stěžejní kapitoly teoretické části se věnují možnosti financování sociálního podnikání z Evropské unie. V současné době jsou vypsány dvě výzvy, na které mohou zájemci reagovat a získat tak finanční hotovost k založení své sociální firmy. Financování z Evropské unie probíhá prostřednictvím Evropského sociálního fondu a jeho operačních programů, které v České republice zaštiťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V tuto chvíli je v Integrovaném operačním programu vypsána Výzva č. 8 Služby v oblasti sociální intervence a Investiční podpora sociální politiky a v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost čeká na zájemce Výzva č. 30 Sociální ekonomika. Problematika čerpání dotací Evropské unie z Evropského sociálního fondu a jeho operačních programů přes Ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho výzev je velice složitá. Proto je záměrem práce jednoduše popsat rozdíly obou výzev tak, aby byla usnadněna orientace právě v této problematice. Kvůli zorientování v této oblasti jsem úspěšně komunikovala i přímo s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra. Výsledek výzkumu není pro mne překvapující. Jak se dalo očekávat, největší množství sociálních podniků je v problémových oblastech naší země, kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost anebo zde žije etnická menšina Romů. Dále z výzkumu vyplynulo, že jednoznačně na prvním místě v počtu zaměstnávání určité skupiny osob jsou podniky, které dávají šanci na začlenění do života zdravotně postiženým osobám. Za nimi skoro se stejnými počty zaměstnávání osob různě sociálně vyloučených jsou podniky zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané, etnickou menšinu nebo mládež v obtížné životní situaci. Respondenti také potvrdili složitou administraci při zakládání firem a obavu z budoucnosti a ufinancovatelnosti svého podnikání. V diskusi práce jsou uvedeny problémy a postřehy respondentů, které je během podnikání potkaly. Z uskutečněných rozhovorů a ochoty je možné usuzovat, že i přes velké nesnáze zakladatele podniků podnikání baví a naplňuje pocitem smysluplnosti. Závěr práce konstatuje, že sociální podnikání nebude mít asi lehkou budoucnost, neboť uzavírka podávání žádostí na financování projektů z Evropské unie končí v červnu tohoto roku a další podpora sociální ekonomiky je velkou otázkou. V současné nelehké době ekonomické krize a rostoucí nezaměstnanosti by ale měl být na sociální podnikání velký ohled, neboť je to jedna z možných cest, jak se s těmito problémy v každém státě vypořádat.