Příprava osob s mentálním postižením na zaměstnání

Abstract

Bakalářská práce se zabývá tématem přípravy osob s mentálním postižením na zaměstnání. Nesoulad profesní přípravy s požadavky a očekáváními zaměstnavatelů totiž může být jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti osob s mentálním postižením. První kapitola bakalářské práce je věnována pojmu mentální postižení ? jeho definici, klasifikaci, charakteristickým znakům a možným kombinacím s jinými druhy postižení. Druhá kapitola se zabývá možnostmi pracovního uplatnění osob s mentálním postižením. Třetí kapitola se zabývá profesní přípravou osob s mentálním postižením - vymezuje systém speciálního vzdělávání žáků s mentálním postižením na základní a střední úrovni. Výraznější pozornost je věnována střednímu vzdělávání cílové skupiny, tedy odborným učilištím, praktickým školám jednoletým a praktickým školám dvouletým. Podkapitoly věnované jednotlivým druhům jmenovaných škol vychází především z příslušných rámcových vzdělávacích programů se zaměřením na klíčové a odborné kompetence. Ve čtvrté kapitole se bakalářská práce věnuje požadavkům a očekáváním pracovního trhu, respektive zaměstnavatelů. Cílem bakalářské práce je porovnání požadavků subjektů zaměstnávajících osoby s mentálním postižením se zaměřením přípravy na budoucí zaměstnání v praktických školách a odborných učilištích. Informace o profesní přípravě byly získány z rámcových vzdělávacích programů pro obory vzdělání praktická škola jednoletá, praktická škola dvouletá a obory kategorie E odborných učilišť. Zdrojů odborné literatury, která se věnuje požadavkům zaměstnavatelů na absolventy těchto druhů škol, je nedostatek, proto byly informace získávány především ze závěrečných zpráv realizovaných projektů a výzkumů, odborných internetových článků a propagačních materiálů občanských sdružení zabývajících se zaměstnáváním osob s mentálním postižením. V rámci této práce bylo zjištěno, že mezi profesní přípravou a požadavky zaměstnavatelů nejsou výrazné nesoulady, osvojované kompetence jsou z hlediska pohledu zaměstnavatelů ve většině případů dostačující. Výraznější rozdíly byly objeveny pouze v oblasti matematických kompetencí. Mezi požadavky zaměstnavatelů se objevily i takové, které jsou obsaženy ve sledovaných kompetencích, ale zaměstnavatelé je u absolventů postrádají. Proto je důležité zdůraznit, že bakalářská práce má teoretický charakter a posuzuje tedy předpokládané a žádané výsledky vzdělání, nikoli jejich reálnou podobu, která může být odlišná. Nejvíce požadavků mají zaměstnavatelé z oblasti pracovních kompetencí, kompetencí k učení a personálních a sociálních kompetencí. Na tyto oblasti by se tedy měly praktické školy a odborná učiliště zaměřit. V bakalářské práci jsou dále uvedeny požadavky, které nejsou příliš ovlivnitelné vzděláváním, ale vyplývají přímo z charakteru postižení. S tím souvisí i zjištění nízké informovanosti o této cílové skupině a možnostech jejího zaměstnávání. Z výsledků práce dále vyplývá, že vzdělávání na praktických školách a odborných učilištích dostatečně nereflektuje potřeby pracovního trhu, protože zaměstnavatelé pociťují nedostatek absolventů s vhodným oborem. Bakalářská práce by mohla sloužit jako podklad pro další výzkum vztahů mezi profesní přípravou žáků s mentálním postižením a požadavky a očekáváními zaměstnavatelů.