Spotřebitelské úvěry a jejich dopady na sociální situaci dlužníků

Abstract

Bakalářská práce s názvem Spotřebitelské úvěry a jejich dopady na sociální situaci dlužníků zkoumá příčiny a následky uzavírání úvěrových smluv. Půjčování peněz se stává rizikovým jevem a má tak velmi negativní vliv na společnost. Teoretická část práce popisuje právní úpravu spotřebitelských úvěrů a motivaci lidí k jejich uzavírání. Popisuje příčiny, jež vedou k neúměrnému zadlužení osob, které by jinak při svých příjmech na úvěr nedosáhly. Poukazuje na skutečnosti uvedené v obchodních podmínkách a praktiky prodejců a společností. Díky ujednáním v obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy a které jsou jejím podpisem klientem přijaty, může být smluveno, že je možné nesplacenou pohledávku postoupit k vymáhání advokátní společnosti. V takovém případě vzniká povinnost dlužníka hradit i náklady právního zastoupení. Takto vzniklé pohledávky se soudním či rozhodčím řízením výrazně navýší. Lidé mají nízkou znalost této problematiky, což se potvrzuje i ve výzkumu v závěru této bakalářské práce. V praktické části výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1) Využívají respondenti spotřební úvěry na nezbytně potřebné předměty či služby? 2) Vytvoří si finanční plán pro schopnost odhadnout, zda svůj závazek budou schopni splatit? 3) Jaké dopady mělo vymáhání pohledávky na sociální situaci respondenta nebo jeho rodiny? Výzkumu se zúčastnilo 8 osob, které využívají služeb Poradenského centra - Rovné šance pro všechny, které provozuje Jihočeská Růže o.s. Rozhovory byly prováděny individuálně a anonymně. Bylo využito kvalitativní metody dotazování a obsahové analýzy dokumentů, která výzkum prohlubuje. Těmito dokumenty bylo 315 úvěrových smluv od nebankovní společnosti, která je předává k vymáhání advokátní kanceláři. Úkolem této práce bylo zjistit, zda se osoby, které uzavírají úvěrové smlouvy, chovají uvědoměle, důsledky tohoto jednání zvažují a neschopnost splácet nastala pouze z vnějších důvodů, či zda jednají neuváženě s cílem uspokojit momentální potřeby. Práce má poukázat na účel, kvůli kterému se domácnosti přiklánějí k uzavření úvěrové smlouvy. Tento výzkum jsem prohloubila i o analýzu nesplacených úvěrových smluv. Pomocí rozhovorů s respondenty jsem se snažila popsat důsledky, které mělo finanční zatížení vzniklé v důsledku splácení pohledávky na jejich život či rodiny. Výzkumem bylo potvrzeno, že se jedná o zboží méně potřebné a cenově více nákladné. V menším zastoupení byly úvěry uzavírány na standardní vybavení domácnosti. Většinou se jednalo o elektroniku, jako jsou notebooky a televizory. Rozhovory s respondenty potvrdily i tvrzení, že jsou úvěry využívány k hrazení již vzniklých dluhů u jiného věřitele. Respondenti, kteří nejsou schopni splnit své závazky, žádné finanční plány nevytvářejí. To poukazuje na nízkou odpovědnost těchto osob. Před uzavřením smluv neporovnávají produkty a ani se nedotazují na parametry úvěru. Výzkum potvrdil prognózy odborníků. Finanční zatížení se negativně odráželo na životě rodiny, ústící v úvahy o rozvodu. U respondentů jsem se setkala s psychickými důsledky, které se projevovaly ve formě stresu a depresí. Finanční zatížení vzniklé vymáháním pohledávek vedlo u několika případů v neschopnost plnit další závazky, jako je například bydlení. V jednom případě došlo k omezení z hlediska ekonomického a kulturního.