Nezaměstnanost u vysokoškoláků

Abstract

Bakalářská práce řeší téma nezaměstnanosti u vysokoškoláků. Vysoká nezaměstnanost se promítá do nálady a postojů lidí a do jejich rodinného života. Získání prvního zaměstnání dále závisí na řadě faktorů, jako jsou například aktivita absolventa, znalosti a dovednosti, poptávka po absolventech v tomto oboru, úrovni vzdělání i schopnosti se dobře prezentovat. Velkou roli při hledání pracovního místa hrají osobní kontakty a známosti, které si různí lidé dokážou pořídit. Studenti, vstoupili do praxe již během studia a řešili zde problémy související v různé míře s oborem, který studují, se mohli do praxe prosadit rychleji. Dosavadní zkušenosti z vývoje nezaměstnanosti potvrzují, že mnoho potíží s hledáním odpovídajícího pracovního uplatnění mají mladí lidé po skončení přípravy na povolání a stále častěji se objevuje skupina absolventů vysokých škol, zejména bakalářských programů. Cílem práce je provést analýzu situace na trhu práce u absolventů vysokých škol, zjistit jejich schopnost používat adekvátní postupy k získání pracovního místa a zjistit, zda získávají pracovní místa brzy po ukončení studia a zda je rychle opouštějí a mění za jiné. Výzkumné šetření bylo provedeno za použití kvantitativního výzkumu. K realizaci výzkumu byla použita technika dotazování prostřednictvím anonymního dotazníku. Dotazník se skládal z 22 otázek. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní respondenti z řad absolventů vysokých škol, kteří ukončili studium před nejdéle dvěma roky. Konečný výzkumný soubor tvořilo 71 dotazovaných. Účastníci dotazníkového šetření měli nejčastěji ukončené vzdělání v magisterských programech, využívali možnosti pokračovat ve studiu, ať už z důvodu lepšího finančního ohodnocení nebo z důvodu zájmu o studovanou oblast. Více než polovina zaměstnaných dotazovaných uvedla, že pracuje u svého prvního zaměstnavatele, je zde tedy předpoklad, že své zaměstnání v krátké době nevyměnili za jiné. Studenti, kteří pracují nebo vykonávají praxi již při studiu ve svém oboru, si najdou rychleji práci, praxe studentů je výhodná i pro zaměstnavatele, kteří si tak vychovávají pracovní sílu pro svůj obor. 3/4 respondentů uvedly, že je obor je zajímá a chtějí se v něm dále realizovat. Většina respondentů neměla problémy s hledáním prvního zaměstnání a našla si ho maximálně do doby 6 měsíců. Zaměstnaní i nezaměstnaní respondenti využívají téměř stejný počet strategií k získání zaměstnání. Jako nejčastější způsob při hledání zaměstnání bylo uplatňováno oslovení zaměstnavatele, pomoc od rodiny, přátel a známých. Názory respondentů, kteří se přiklánějí více k tomu, že v České republice není dostatek pracovních míst, mohou pramenit z vlastních zkušeností nebo zkušeností blízkých při hledání práce. Téměř 50 % dotazovaných vnímá jako největší problém nezaměstnanosti nedostatek financí. Většina z nezaměstnaných respondentů se nachází v 1. nebo ve 2. fázi adaptace na nezaměstnanost a jejich šance na uplatnění na trhu práce jsou stále docela vysoké. Nezaměstnaným respondentům se nejčastěji dostává podpory a pomoci od blízkého okolí při hledání zaměstnání, tato reakce okolí jim pomáhá lépe se vyrovnat se vzniklou situací. Většina nezaměstnaných dotazovaných nevnímá svoji nezaměstnanost jako pozitivní jev, což je může posílit při hledání nové práce. Výsledná data ukazují, že obě hypotézy byly vyvráceny. Zaměstnaní i nezaměstnaní respondenti využívali zhruba stejný počet informačních zdrojů k získání zaměstnání a častá změna zaměstnavatelů se také neprokázala. Zaměstnanost a nezaměstnanost většinou závisely na vystudovaném oboru a na tom, zda byl absolvent ochoten nastoupit na pracovní pozici, která neodpovídá jeho vzdělání. Vysoké školy často neposkytují dostatek praxe, proto by měl vysokoškolák již během studia pracovat například na stáži pod dohledem odborníka a za praxi by mohl dostávat zaplaceno. Firma by si tak levně vychovala schopného zaměstnance. A studenti by se naučili hlavně to, co budou skutečně potřebovat.