Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisorVelemínský, Miloš
dc.contributor.authorČepčányová, Magdalena
dc.date.accessioned2021-12-03T13:21:50Z
dc.date.available2021-12-03T13:21:50Z
dc.date.issued2013
dc.date.submitted2013-05-06
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/21091
dc.description.abstractTématem bakalářské práce je problematika prenatální psychologie. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve zaměřuji na prenatální vývoj dítěte, který popisuji po jednotlivých týdnech. Dále se zabývám obecnými poznatky z oboru prenatální psychologie a jeho východisky. Přibližuji historický vývoj tohoto oboru a důležité osobnosti, které se na vzniku oboru prenatální psychologie podílely. Další kapitola se zaměřuje na průběh těhotenství a vliv jaký může na prenatální dítě mít. V této kapitole podrobně probírám úrovně komunikace mezi matkou a dítětem a jejich vzájemné interakce. V poslední kapitole se zaměřuji na úlohu porodní asistentky v prenatální psychologii. Zde se zabývám především poradenskou a edukační rolí porodní asistentky. Nakonec se zabývám primární prevencí a vhodnými metodami primární prevence v prenatální psychologii. Praktická část práce se zaměřuje na komunikaci mezi matkou a prenatálním dítětem a změnu v komunikaci s dítětem v těhotenství a po porodu. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se liší komunikace s prenatálním dítětem a s dítětem po porodu z pohledu matky. Druhým cílem bylo zjistit, zda je pro ženy jednodušší komunikace před narozením nebo po porodu. Na základě cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. K dosažení cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Použila jsem metodu hloubkových rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo pět žen, se kterými byl prováděn jeden rozhovor v těhotenství a jeden rozhovor po porodu. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., a to na oddělení rizikového těhotenství a oddělení šestinedělí. Získané údaje byly z rozhovorů zpracovány kvalitativní analýzou. Během výzkumného šetření bylo zjištěno, jak matky komunikují s prenatálním dítětem a jaké vidí největší rozdíly v komunikaci s dítětem před narozením a po porodu. Zjistila jsem, že ženy s prenatálním dítětem komunikují nejčastěji prostřednictvím dotyků a slovy, tedy mluvením k dítěti. Ženy dále uváděly, že pro ně bylo jednodušší komunikovat s dítětem po porodu než v těhotenství. Bylo pro ně jednodušší rozpoznat pocity a potřeby dítěte, které pro ně byly v těhotenství často jen věcí dohadů. Zjišťovala jsem od žen, jakými způsoby komunikují s prenatálním dítětem a zda dítě na jejich komunikaci odpovídá. Ženy nejčastěji uváděly, že s dítětem komunikují prostřednictvím hlazení "bříška" a mluvením k dítěti. Všechny ženy uváděly, že dítě na komunikaci a podněty vysílané k němu reaguje. Pouze jedna z žen si reakcemi nebyla jistá a jedna uváděla, že záleží na intenzitě podnětu. Jako reakci na komunikaci ženy uváděly zvýšení počtu a intenzity pohybů plodu, nebo naopak zklidnění dítěte. V souvislosti s pohyby dítěte mne zajímalo, jakým způsobem ženy pohyby dítěte vnímají, co při nich cítí. Pohyby plodu popisovaly ženy jako něco úžasného. Pociťovaly při nich radost a klid, který jim přinášelo vědomí, že je s dítětem vše v pořádku. Správná a láskyplná komunikace mezi matkou a dítětem a jejich vzájemný vztah je důležitý pro správný vývoj dítěte, a to nejen v prenatálním období, ale i v dalším životě. Je důležité, aby si ženy a jejich okolí uvědomovaly, že tak, jak se chováme k dítěti v děloze, bude se ono chovat později ke světu. Profesor Fedor-Freybergh dále tvrdí, že optimalizováním prenatálního života člověka můžeme dosáhnout zdraví a přispět k civilizovanému, přátelskému a mírumilovnému soužití. Téma prenatální psychologie se stává v poslední době stále aktuálnějším a začíná se k němu obracet pozornost veřejnosti, a to jak odborné, tak laické. V závěru byla tato práce doporučena pro využití při seminářích či přednáškách pro odbornou i laickou veřejnost. Další možností je publikace v odborném časopise. Práce může dále sloužit studentkám porodní asistence nebo přímo porodním asistentkám, které by chtěly získat nové vědomosti z tohoto oboru.cze
dc.format70 s.
dc.format70 s.
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectPrenatální psychologiecze
dc.subjectvývoj ploducze
dc.subjectprenatální komunikacecze
dc.subjectinterakce plodu s matkoucze
dc.subjectPrenatal psychologyeng
dc.subjectfoetus developmenteng
dc.subjectprenatal communicationeng
dc.subjectMother-child interactioneng
dc.titleProblematika prenatální psychologiecze
dc.title.alternativeThe topic of prenatal psychologyeng
dc.typebakalářská prácecze
dc.identifier.stag34013
dc.description.abstract-translatedThe focus of this thesis is the topic of prenatal psychology. The thesis is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with prenatal development, which is described week per week. It then focuses on the basis of prenatal psychology, including the history of this field and leading figures who participated in its development. The next chapter deals with pregnancy and the impact it could have on the prenatal child. In this chapter I present the levels of communication between mother and child and their interaction. In the last chapter I mention the role of the midwife in prenatal psychology. I focus on the educational and counseling role of the midwife. The first part is concluded with primary prevention and its methods in prenatal psychology. The practical part of the thesis focuses on the communication between mother and prenatal child, and the changes in communication before and after birth. For the research I determined two goals. The first goal was to find out the difference between communication with a prenatal child and a child after birth from the mother's perspective. The second goal was to find out whether it is easier for women to communicate with the child before or after birth. Four research questions were defined based on the goals. For my research I chose a qualitative approach using the method of deep interviews. The research sample was composed of five women, who were interviewed once during pregnancy and once after birth. The research was conducted at the risk pregnancy ward and the puerperium ward of the České Budějovice hospital. Data from the research were processed using qualitative analysis. The research showed how mothers communicate with the prenatal child, and the main differences perceived between communication with the prenatal and postnatal child. I found out that women communicate with children mainly by physical contact as well as verbally, by talking to the child. The women said that it is easier for them to communicate with child after birth than in pregnancy. It was easier for them to recognize the feelings and needs of the child, which during pregnancy they could only guess. I asked the women about the methods they use to communicate with their prenatal child, and whether the child replies in some way to their communication. Women often quoted that they communicate by touching their belly and talking to the child. All the women stated that the child replies to their communication. Only one woman wasn't sure about the child's reactions and one woman said that it depends on the intensity of the impulses. As a reaction, women stated an increase of the child's movements and its higher intensity or on the other hand calming of the child. In context of movement, I wondered how women sense the movements, how they feel when the child is moving inside of them. The women described movement of the child as something wonderful. They felt joy and calmness the knowing that the child is safe. Sensitive and caring mother-child communication and their relationship are important for correct development of the child not only in the prenatal period, but also in later life. It is important for women and their families to realize that their behavior towards the child in the uterus will be reflected in the child?s behavior towards the world. Professor Fedor-Freybergh quotes that optimizing prenatal life could lead to better health and a contribution towards to civilized, friendly and peaceful living. The topic of prenatal psychology has recently become more often discussed. The attention of the public is starting to focus on prenatal psychology. In its conclusion, my thesis is recommended for use in seminars or lectures for the professional and general public. Another possibility is publication in a specialist journal. The thesis may also serve to students of midwifery or to midwives who would like to acquire new knowledge of prenatal psychology.eng
dc.date.accepted2013-05-28
dc.description.departmentZdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-disciplinePorodní asistentkacze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-nameBc.
dc.thesis.degree-programPorodní asistencecze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze
dc.contributor.refereeFedor-Freybergh, Peter


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam