Monitorování stavu plodu během porodu porodní asistentkou
Abstrakt
Tématem bakalářské práce je monitorování stavu plodu během porodu porodní asistentkou. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se nejprve věnuje historii monitorování plodu, metodám, kterými se stav plodu v děloze stanovoval, a dále vývoji metod, kterými se stav plodu sleduje v současnosti. Další kapitola se zaměřuje na auskultaci srdečních ozev pomocí stetoskopu. Tato metoda je i přes své limity stále používanou metodou k orientačnímu stanovení stavu plodu. V další kapitole se podrobně věnuji kardiotokografii (CTG). Výše zmíněná metoda se stala obrovským přínosem pro snižování perinatální morbidity a mortality. Zároveň ale došlo k nárůstu frekvence operativních porodů, jelikož bylo prokázáno, že tato metoda je sice metodou vysoce senzitivní, ale na druhé straně se prokazuje nízkou specificitou. Nicméně i přes to zůstává kardiotokografie zlatým standardem v monitorování plodu. V této kapitole dále popisuji princip metody, jednotlivé frekvenční jevy a hodnocení kardiotokogramu. Následující kapitola je zaměřena na selektivní metody, které jsou vždy vázány na kardiotokografii. Práce se věnuje intrapartální fetální pulzní oxymetrii (IFPO), jejímu principu a hodnotám saturace tkání kyslíkem (SpO2) v průběhu porodu. Dále se věnuji analýze úseku ST fetálního elektrokardiogramu (STAN). I v této kapitole nejprve popisuji princip metody, dále indikaci k použití a podmínky použití. Předposlední kapitolu věnuji ošetřovatelské péči. Tato kapitola je zaměřena na ošetřovatelskou péči při monitorování plodu během I. a II. doby porodní, při intermitentním a kontinuálním monitorování a samozřejmostí jsou
i reakce porodní asistentky během monitorování. Nakonec se zabývám tím, jak monitorování stavu plodu během porodu vnímá laická veřejnost.
Praktická část práce se zaměřuje na to, jak ženy vnímají monitoring svého dítěte během porodu. Pro výzkum byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, jak ženy vnímají monitorování plodu.
Na základě cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Jaké mají ženy pocity během monitorování? Druhá výzkumná otázka mapuje důvěru žen v porodní asistentky. Poslední výzkumná otázka zjišťuje, zda vnímají ženy monitorování jako omezující.
K dosažení cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polosrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice a.s., na oddělení šestinedělí s ženami první den po vaginálním nebo neplánovaném operativním porodu v měsíci dubnu roku 2013. Výzkumný vzorek tvořilo devět žen. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu. Nahrávky byly přepsány/transkribovány do formy spisovného textu. Při tlumočení dat byly použity citace respondentek.
Ze zjištěných výsledků bylo zodpovězeno na všechny tři stanovené výzkumné otázky. Z výzkumu vyplývá, že nejčastějším pozitivním pocitem žen během monitorování stavu jejich dítěte, byl pocit klidu a jistoty, že je dítě v pořádku. Naopak jako negativní pocity respondentky uváděly nervozitu, nejistotu až strach. Dále všechny respondentky uvedly, že své porodní asistence důvěřovaly, a to především kvůli profesionálnímu a individuálnímu přístupu, který k nim porodní asistentky měly. Dále bylo z výzkumného šetření zjištěno, že ženy, jejichž plod byl monitorován intermitentně, žádné větší omezení nepociťovaly. Jedna z žen, jejíž plod byl sledován kontinuálně, uvedla, že si do určité míry přišla omezená především ve volnosti pohybu.
Z uskutečněného výzkumu tedy vyplývá, že ženy vnímají monitorování plodu pozitivně, především jako dobrý zdroj informací o jejich dítěti a jeho aktuálním stavu.
V závěru byla tato práce doporučena pro využití při seminářích či přednáškách pro odbornou i laickou veřejnost. Další možností je publikace v odborném časopise. Práce může dále sloužit studentkám porodní asistence jako studijní materiál.