Management potermínové gravidity

Abstract

Při výběru tématu bakalářské práce jsem vycházela z praktických zkušeností práce porodní asistentky na porodním sále. S potermínovou graviditou ? těhotenstvím po termínu se na porodním sále setkávám velice často. I přes to, že žijeme v době neomezeného přístupu k informacím, ne vždy jsou ženy dostatečně informované o rizicích souvisejících s tímto stavem. Domnívám se, že žena by proto měla znát a být dostatečně informována o postupu vedení porodu, v tomto případě. Je jedno, zda se jedná o prvorodičku či vícerodičku. Toto je třeba brát v úvahu při managementu potermínové gravidity.Teoretická část práce je zaměřena nejprve všeobecně na těhotenství, jeho diagnostiku, trvání a výpočet termínu porodu. V dnešní době se za nejpřesnější způsob výpočtu termínu porodu považuje výpočet termínu porodu podle ultrazvukového vyšetření plodu. Provádí se v prvním trimestru těhotenství, tedy do ukončeného 12. týdne. Nemáme-li u těhotné spolehlivý záchytový UZ je velmi těžké provádět adekvátní management potermínové gravidity. Následně, se blíže zabývám potermínovou graviditou těhotných. O potermínové graviditě hovoříme tehdy, neporodí-li žena do termínu porodu, tedy do konce 40. týdne těhotenství. Za prodloužené těhotenství je označováno takové, kdy jeho délka přesáhne 42 týdnů či 294 dní od prvního dne poslední menstruace anebo také 280 dní od ovulace. Podle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti se odesílá těhotná nejpozději na počátku 41. týdne k dalšímu předporodnímu sledování do zařízení, kde se žena rozhodla rodit. Po 41. týdnu by měly být podnikány kroky vedoucí k ukončení těhotenství. Těhotenství by tak mělo být ukončeno nejpozději v termínu 42+0. Potermínová gravidita 7 ? 14 dní po verifikovaném termínu porodu je indikací k indukci porodu. Práce porodní asistentky je zde zmiňována jak před porodem v poradnách pro těhotné, kdy je zvláště zaměřena na správný výpočet termínu porodu, který je důležitý při stanovení dalšího postupu u potermínové gravidity, tak při hospitalizaci na gynekologickém oddělení a během vedení porodu na porodním sále. Cílem práce je, zjistit, zda těhotné ženy znají rizika spojená s potermínovou graviditou, důvody a postup při indukci porodu a zda se ve mnou sledovaném souboru vyskytují častěji prvorodičky či vícerodičky. Na základě cílů byly stanoveny hypotézy, které je měly potvrdit. V praktické části práce bylo využito kvantitativního výzkumného šetření s technikou sběru dat ? dotazník.Výzkumný soubor tvořily ženy s potermínovou graviditou hospitalizované na GPK FN Plzeň. Po konzultaci se statistikem nebylo doporučeno data získaná pro potvrzení hypotéz statisticky analyzovat, a proto byla zvolena jen statistika deskriptivní. V souvislosti s hypotézou č. 1 bylo zjištěno, že 45 % těhotných žen zná rizika spojená s potermínovou graviditou a 55 % žen tato rizika nezná. U hypotézy č. 2 bylo zjištěno, že 64 % těhotných s potermínovou graviditou zná důvody a postup při indukci porodu a 68 % těchto žen slyšelo o prostředcích používaných k indukci a preindukci porodu. V souvislosti s hypotézou č. 3 odpovědělo 59 % žen, že bude rodit poprvé. Na základě výsledků výzkumu bakalářské práce, byl zpracován informační leták o ošetřovatelských postupech a vedení porodu u žen s potermínovou graviditou. Protože došlo ke schválení vedením GPK FN Plzeň, budou letáky k dispozici na CTG poradnách a gynekologicko - porodnických ambulancích GPK FN Plzeň.