Možnosti fyzioterapie u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze v kyčelním kloubu

Abstract

V posledních letech došlo k nárůstu počtu implantací totální endoprotézy kyčelního kloubu a snížila se věková hranice pacientů, kterým je totální náhrada implantována. To však pro určitou životnost endoprotéz vede i k nárůstu reoperací z důvodu aseptického uvolnění. Taková reoperace je pro pacienta náročnější než primární operace a přináší tak větší riziko možných komplikací. Přesto nejsou komplikace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu ojedinělé ani u prvních operací. Mezi nejčastější komplikace patří již zmíněné aseptické uvolnění, které vzniká na základě reakce organismu na otěrové částice polyetylenu, které se uvolňují vlivem opotřebení endoprotézy. Jednou z častých komplikací je také infekce v oblasti totální endoprotézy, kdy příčina může být lokální či celková. Obávanou komplikací je luxace endoprotézy, která je pro pacienta velice bolestivá a může při ní dojít k poranění některého nervu. K poranění nervů může dojít i při samotné operaci. Dalšími komplikacemi jsou tromboembolická nemoc, nestejná délka končetin, aktivní jizva, lymfedém, heterotopická osifikace, periprotetické zlomeniny nebo mechanické narušení komponent totální endoprotézy. Vzhledem k časovému výskytu můžeme tyto komplikace rozdělit na peroperační, časné a pozdní. Cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické postupy využívané u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Dalším cílem je u vybraných komplikací zpracování kazuistik a sestavení fyzioterapeutického plánu. Jako výzkumný soubor byli zvoleni tři probandi s různými komplikacemi. Prvním probandem je pacientka po reimplantaci TEP z důvodu infekce, u dalšího probanda je diagnostikována nestejná délka končetin a posledním probandem je pacientka s aktivní jizvou. Terapie probíhala u každého probanda individuálně a byla přizpůsobena každému zvlášť vzhledem k jeho diagnóze. V průběhu celé terapie byla cvičební jednotka a fyzioterapeutické postupy upravovány tak, aby daná terapie byla vhodná pro současný stav probandů. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je popsána funkční anatomie kyčelního kloubu, aloplastika kyčelního kloubu a komplikace, které můžou v jejím důsledku vzniknout. Dále reimplantace totální endoprotézy a fyzioterapeutické postupy, které se v dané problematice využívají. Pro zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik pomocí metod rozhovoru, pozorování, sekundární analýzy dat a kineziologického rozboru. Na základě vstupního kineziologického rozboru byl navržen krátkodobý fyzioterapeutický plán, dle kterého následovala terapie. Na konci terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor a po zhodnocení výsledků byl navržen dlouhodobý fyzioterapeutický plán. Terapie probíhala u každého pacienta čtyři až pět týdnů. Z výsledků vyplývá, že u všech pacientů došlo ke zlepšení rozsahu pohybu v operovaném kyčelním kloubu, ke zmírnění či úplnému odstranění bolestí, ke zvýšení svalové síly. Zlepšení pozoruji také u stereotypu chůze. Naopak některé patologické pohybové stereotypy a zkrácení některých svalů i nadále přetrvává, nebo byly pouze částečně zmírněny. Závěrem lze konstatovat, že pacienty s různými komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu spojují výrazné svalové dysbalance a narušené stereotypy pohybů a chůze. K těmto změnám dochází v důsledku antalgického postavení v kloubu. Z toho vyplývá, že pokud dojde k dlouhodobějšímu postižení kyčelního kloubu, projeví se to následně na celkovém držení těla.