Vliv fyzioterapie při léčbě syndromu tenisového lokte

Abstract

Syndrom tenisového lokte, jinak také nazývaný jako laterální epikondylitida je onemocněním, postihující oblast nazývanou enthesis. Enthesis je přechod mezi kostí a šlachou, která se na kost upíná, za účelem přenesení mechanické energie vyprodukované svalem za vzniku pohybu. V současné době postihuje toto onemocnění 1-3% populace (Dungl, 2005; Goguin, Rush, 2003; Johnson, 2007). Laterální epikondylitida se může vyskytovat ve dvou stádiích. Akutní stádium vzniká nejčastěji náhle po předešlém přetížení. Naopak chronické stádium nastává při dlouhodobém přetěžování, vlivem kterého se mohou tvořit strukturální změny. V 75% bývá přetěžováním narušena šlacha m. extensor carpi radialis brevis. Až v 90% případů positivně působí aplikovaná terapie nasazená v akutním stádiu. Proto je pro ustoupení obtíží důležité včasné zahájení léčby (Dungl, 2005). Je mnoho možností vzniku syndromu tenisového lokte. Nejčastější exogenní příčinou je přetěžování daných svalů. Podle Véleho (2007) se jedná hlavně o inkoordinaci svalů vykonávajících daný pohyb. Na základě svalové inkoordinace dochází ke vzniku patologií, vedoucích k bolestivosti v oblasti enthesis. Vlivem přetěžování extenzorů zápěstí dochází ke zvýšené spotřebě kyslíku svalem. Daná šlacha, nejčastěji šlacha svalu m. extenzor carpi radialis brevis, poté nemá dostatečný přísun kyslíku, v důsledku čehož nemůže plně vykonávat svoji úlohu. Dochází ke zkracování vazivových obalů a vzniku ztuhlých svalových snopců. Uvnitř snopců se mohou vytvářet svalové uzlíky neboli trigger points (část svalových vláken v permanentním hypertonu. Ty jsou pravděpodobně způsobeny poruchou na nervosvalové ploténce, ze které se vyplavuje acetylcholin, zodpovědný za neustálou kontrakci daných vláken. Ztuhlé svalové snopce poté zapříčiňují zvýšený tah v oblasti úponových částí daného svalu. Následkem toho se tvoří v oblasti enthesis drobná mikrotraumata struktur šlachy, kalcifikované i nekalcifikované chrupavky a periostu, které jsou navzájem propleteny. Mikrotraumata způsobují nociceptivní dráždění, které u daného jedince vyvolává bolest (Faltus, 2010; Jarošová, 2010, Kolář, 2009). Cílem této práce je zmapovat možnosti léčby syndromu tenisového lokte a zjistit, zda fyzioterapie ve formě kinezioterapie a aplikace kineziotapingu má pozitivní vliv při léčbě syndromu tenisového lokte. Za tímto účelem byla vytvořena skupina specifických cviků. Pro uskutečnění praktické části bakalářské práce byli zkoumáni pomocí kvalitativního výzkumu tři probandi. Každý z nich dostal skupinu specifických cviků, kterou si po edukaci cvičil doma sám 1x denně po dobu cca 5 týdnů. Navíc každý proband docházel celkem na 7 sezení, při kterých jsme se zaměřovali na syndrom tenisového lokte a na přidružené problémy. V jednom případě se jednalo o akutní syndrom tenisového lokte, vzniklý na základě stereotypně se opakujících pohybů zápěstí, které musel proband z důvodu své ?montážnické? práce vykonávat. Ve dvou dalších případech se jednalo o chronická stádia laterální entezopatie, která byla způsobena každodenním přetěžováním extenzorů zápěstí prací na počítači. Ani jeden z probandů nedokázal cíleně při své práci využívat pouze ty svaly, které by zajišťovaly ergonomický pohyb. Ke svalům určeným pro daný pohyb jejich tělo přibíralo další pomocné svaly, které měly být v daný okamžik relaxovány. Tímto způsobem se vytvářela dlouhodobě patologická posturální zajištění pohybu a patologický motorický stereotyp. Následkem čehož mohlo být způsobeno, že u všech léčených probandů se vyskytovaly bolesti krční páteře, zkrácené horní trapézové a prsní svaly, dysfunkce hlubokého stabilizačního systému páteře (insuficience bránice), oslabené mezilopatkové svaly a další.