Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu plochonoží na posturu u dětí školního věku. Noha je orgánem, který nám zabezpečuje kontakt s terénem. Pokud je určitým způsobem její funkční složka patologicky ovlivněna, neplní správně svou funkci a může patologicky ovlivnit celou posturu daného jedince. Jako plochá noha se označuje noha s výrazně sníženou či zcela chybějící nožní klenbou. Nožní klenba nám umožňuje pružný nášlap a má tři opěrné body: hrbol kosti patní a hlavici prvního a pátého metatarsu. Během prvních dvou let života je plochonoží považováno za fyziologické. Během pozdějšího věku je ovšem plochonoží hodnoceno jako deformita a vyžaduje další vyšetření a léčení. Studie ukázaly, že včasná léčba ploché nohy může zabránit pozdějším příznakům, proto by plochá noha u dětí neměla být nikdy podceňována. Plochá noha u dětí je velmi častým tématem ke konzultaci na jakékoliv úrovni zdravotnické péče, je častým důvodem pro návštěvu lékaře dětským pacientem. Není zcela jasné, kdy se ještě noha považuje za fyziologicky plochou bez patologických příčin a kdy už se plochonoží dá klasifikovat jako patologické. Smyslem této práce je pokusit se zmapovat propojení plochonoží a postury. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, proto její porucha či dysfunkce může být důvodem i důsledkem řetězení funkčních poruch. Proto by při terapii neměla být oblast nohy přehlížena. Dalším cílem bylo navržení cvičební jednotky a zmapování cviků pro danou problematiku. Cvičební jednotka byla sestavena individuálně pro každého probanda, dle jeho potřeb. Výchozí cvičební jednotka se postupně obměňovala podle toho, jak probandi cvičení zvládali. Obměna byla podstatná také pro udržení pozornosti dětí během terapie. Práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám nohou z anatomického, neurologického a kineziologického pohledu a její patologií ovlivňující posturu. Terapie probíhala deset týdnů, děti cvičily denně deset až patnáct minut za dozoru instruovaných rodičů a dvakrát týdně cvičily individuálně pod mým vedením a za dohledu rodičů. Výzkum byl prováděn pomocí rozhovoru s rodiči a dětmi a kineziologického rozboru. U dětí bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení, dle kterého byla na začátku určena terapie a na konci zhodnoceny výsledky terapie. U každého byla terapie zvolena individuálně dle jeho potřeb. Byl stanoven cíl rehabilitace a z hlediska dlouhodobého plánu byla dětem doporučena cvičení a vhodné pohybové aktivity. Z výsledků vyplývá, že vhodnou terapií plochonoží u dětí můžeme pozitivně ovlivnit celou posturu. Z porovnání vstupních a výstupních vyšetření vyplynuly výsledky, jako je například zvětšený rozsah pohybu v oblasti hlezenního kloubu, kladné ovlivnění plochonoží, zlepšení držení těla, změnění dechové mechaniky a v neposlední řadě subjektivní pocity probandů týkající se zlepšení držení těla. Závěrem chci dodat, že téma této bakalářské práce jsem si zvolila, abych přiblížila, jakým způsobem může plochonoží u dětí ovlivnit jejich posturu. Oblast nohy je nedílnou součástí našeho těla. Pokud pojde k poklesu nožní klenby, je ovlivněno postavení v kloubech celé dolní končetiny a celkové držení těla.