Hromadné postižení zdraví- postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu

Abstract

Tématem této bakalářské práce je postup zdravotnické záchranné služby při hromadném postižení zdraví. Ačkoli je soustředěna pouze na postupy zdravotníků, nelze opomenout ani práci dalších základních složek integrovaného záchranného systému, kterými jsou Policie České republiky a především Hasičský záchranný sbor České republiky spolu s jednotkami požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany. Spolupráce těchto složek není při zásahu u hromadného postižení zdraví výjimkou a adekvátně fungující integrovaný záchranný systém je zárukou pro efektivní zvládnutí dané mimořádné události. Přesto zde má zdravotnická část svou neopomenutelnou úlohu. Pro správné postupy a rychlá rozhodnutí je potřeba, aby se zdravotničtí záchranáři v problematice, této specifické události, orientovali. Teoretická část se dotýká komplexní problematiky, která je spojena právě s hromadným postižením zdraví. Na začátku jsou definovány základní pojmy této práce, tedy osvětlení pojmů mimořádná událost a její druhy, včetně definice hromadného postižení zdraví. Následuje krátký pohled do historie Medicíny katastrof a hromadných neštěstí, kde již vidíme prvopočátky postupů zdravotníků v přednemocniční péči při válečných konfliktech, základní úkony první pomoci, které se využívají i dnes ve formě technické a zdravotnické první pomoci. Jak již bylo řečeno, základem v řešení mimořádných událostí jakéhokoli typu je dobře fungující integrovaný záchranný systém, proto i část této práce se věnuje právě jemu. Další kapitoly jsou již věnovány samotným postupům zdravotnické záchranné služby na místě hromadného postižení zdraví a metodám třídění raněných. Praktická část práce byla zaměřena na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při hromadném postižení zdraví. Průzkum byl realizován metodou kvantitativního výzkumu a to prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Data byla sbírána v období od února do dubna roku 2013. Základním souborem pro sběr dat, jak již bylo řečeno, byli zdravotničtí pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Dotazníky byly rozesílány jednak formou elektronickou s odkazem na elektronický dotazník a jednak formou tištěného dotazníkového formuláře. Celkem bylo rozesláno 150 dotazníků, návratnost činila 76,6 %, tedy 115 vrácených dotazníků, které byly všechny zahrnuty do následného vyhodnocení výzkumného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu, s důrazem na zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. Následovalo celkem dvacet otázek uzavřeného typu, kde si respondenti vybírali pouze jednu z nabízených možností odpovědi. Otázky 1- 6 byly pouze formální, sloužily nám pro bližší zmapování respondentů. Otázky 7- 20 byly voleny tak, abychom zjistili, zda dotazovaní záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky mimořádné události s hromadným postižením zdraví a následně mohli ověřit stanovenou hypotézu. Získaná data byla následně vyhodnocena, každá otázka byla vyhodnocena zvlášť a data byla zanesena do tabulek a grafů, které vyobrazují jak absolutní tak i relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená hypotéza byla statisticky vyhodnocena pomocí Chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla nulovou hypotézu a tedy potvrdila stanovenou hypotézu H1, která říká, že informovanost posádek zdravotnické záchranné služby o postupech při hromadném postižení zdraví je dostatečná. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat postup a znalosti zdravotnických záchranářů při řešení hromadných postižení zdraví, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a potvrzení stanovené hypotézy svědčí o tom, že základní informace a povědomí o postupech při hromadným postižení zdraví záchranáři mají.