Prevence a přístupy k obezitě v dětském věku

Abstract

Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Prevence a přístupy k obezitě v dětském věku je vypočítat a porovnat energetickou hodnotu pokrmů konzumovaných po dobu 14 dnů u dvou rozdílných skupin dětí. První skupina je charakterizována hodnotou BMI vyšší než 90. percentil (děti obézní nebo s nadváhou) a pro druhou skupinu je podmiňující hodnota BMI nižší než 75. percentil (děti s normální hmotností). Dalším cílem práce je porovnat celkové stravovací návyky a pohybovou aktivitu u jednotlivců a vytvořit doporučení v případě potřeby změny u obézních jednotlivců. Teoretická část práce se zaměřuje na výskyt obezity u nás i ve světě, klasifikaci a diagnostiku, typy, rizikové faktory, terapii a prevenci obezity. V této části práce se také zabývám racionální výživou dětí a zásadami správného stravování. Je zde zdůrazněn velký vliv životního stylu celé rodiny na vznik obezity a nadváhy u dětí. Pro vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla prováděna písemným zaznamenáváním každého jídla po dobu 14 dnů u 24 vybraných dětí z Jihočeského kraje. Data jsem shromažďovala od ledna do dubna 2013, do výzkumu bylo zapojeno 12 obézních pacientů navštěvujících pediatrickou ordinaci v Třeboni a 12 respondentů vybraných podle odpovídajícího věku a pohlaví. Informace byly sbírány od samotných dětí, popřípadě od jejich rodičů. Výpočty energetických hodnot jednotlivých jídel byly zpracovány programem ?Nutriservis Profesional?. K hodnocení energetického příjmu byly použity záznamové listy, do kterých byl v průběhu měřeného období prováděn záznam stravy a nápojů. Dva týdny po rozdání záznamů stravy všem účastníkům výzkumu jsem si vyplněné záznamy vyzvedla zpět. Získaná data jsem zpracovala pomocí počítačového programu ?Microsoft Excel?, ve kterém jsem používala početní relace a jeho funkce. Odpovědi respondentů jsem následně zpracovala a vyhodnotila pomocí programu ?Nutriservis Profesional?. Zpracovaná data jsou interpretována formou prostého textu a deskriptivní statistikou. Z výsledků vyplývají dva hlavní rozdíly ve stravovacích návycích u dvou zkoumaných skupin. Jedním z nich je pravidelnost ve stravování a druhým složení stravy; velký rozdíl se objevuje také u pohybové aktivity. U obézních dětí se často objevuje nepravidelný a nerovnoměrný příjem potravy, žádná forma pohybové aktivity a převážně tučná a smažená jídla. Pouze několik dětí se od těchto kritérií odlišuje. U dětí s normální hmotností jsou stravovací návyky velmi různorodé. Jediná společná vlastnost je pravidelná pohybová aktivita. Některé děti s normální hmotností se stravují podobně jako děti obézní, i přesto počet dětí stravujících se přiměřeně svému věku, výšce, pohlaví a téměř podle zásad racionální stravy převažuje. Výsledky ukazují, že na vznik obezity u dětí má značný vliv rodinná anamnéza, tj. genetika. Genetické predispozice obezity hrají roli ze 40 %, ale z větší části lze vhodnými stravovacími návyky a pohybovou aktivitou tento stav pozitivně ovlivnit. Ze závěrů práce plyne nutnost stále rozvíjet znalosti o správném stravování a zdravém životním stylu ve všech rodinách; snažit se rozvíjet formy prevence obezity ve všech složkách společnosti a nevěřit všem klamavým reklamám.