Jak prachové částice ohrožují zdraví v Ostravě a okolí

Abstract

Životní prostředí představuje z hlediska ovlivnění zdraví velmi významný faktor našeho každodenního života. Dotýká se nás jak v pracovním tak i domácím prostředí. Z hlediska kvality ovzduší není stav životního prostředí v České republice na dobré úrovni a v Moravskoslezském kraji představuje velký problém. Zejména polétavý prach je velmi závažnou znečišťující látkou v městě Ostrava. Tato práce se tedy zabývá kvalitou ovzduší, zejména prachovými částicemi, v městě Ostrava. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část začíná krátkou prezentací historie města Ostravy. Dále se zabývám kvalitou ovzduší pro celý Moravskoslezský kraj. Další kapitolou jsou konkrétně tuhé znečišťující látky, které se nacházejí v ovzduší. V této kapitole jsou uvedena zdravotní rizika, na čem závisí škodlivý účinek, klasifikace prachových částic podle obsahu škodlivých složek, rozdělení frakce prachu na PM10 a PM 2,5, popis hlavních zdrojů frakce prachu PM10 a PM2,5. Další kapitola se jmenuje: Toxikologicky závažné látky vázané na tuhé částice. Jednu podkapitolu tvoří skupina polycyklických aromatických uhlovodíků, do kterých řadíme významnou škodlivinu ovzduší s názvem benzo(a)pyren. Druhou podkapitolu tvoří skupina těžkých kovů a jejich charakteristika s popisem hlavních škodlivých účinků na zdraví člověka. Další kapitola s názvem měřící metody pro frakci PM10 se zabývá rozdělení měřících metod pro automatizované a manuální měřící stanice. Následující kapitola se zabývá legislativou, která se týká polétavého prachu. Legislativa je dělena na dva základní české zákony týkající se ochrany ovzduší a dalšími evropskými směrnicemi. Po této kapitole se dostáváme na specifické stanice kontrolující kvalitu ovzduší v Ostravě. Byly vybrány stanice: Stanice Fifejdy, Stanice Mariánské Hory, Stanice Zábřeh, Stanice Přívoz a Stanice Bartovice - Radvanice. Tyto měřící stanice jsou rozmístěny po celém území města Ostravy, a tím byly získány koncentrace polétavého prachu, které se vyskytovaly za období 2006 - 2011 z celého území města Ostravy. Další kapitola se zabývala imisními limity pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení. V této kapitole jsou uvedeny imisní limity pro určitou znečišťující látku za 24 hodin a 1 kalendářní rok. Poslední kapitola v teoretické části se zabývá smogovou situací a podmínkami její vyhlášení a ukončení. Ve výzkumné neboli empirické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu, který byl zaměřen na osoby žijící na území města Ostravy, a jejich povědomí o zdraví škodlivém prachu. Výsledky dotazníkového šetření jsou graficky zpracovány a uvedeny v kapitole 4. Výsledky. Dále jsou zde zpracovány výsledky měření Českého hydrometeorologického úřadu pro frakci prachu PM10 za období 2007 - 2011. Tyto výsledky jsou zpracovány v tabulkách pro jednotlivé ročníky a doplněny grafickým zpracováním. Pro svůj kvantitativní výzkum jsem využil metody dotazníku, který obsahoval 19 otázek a byl rozdán 200 respondentům, z čehož bylo 106 mužů a 94 žen. Pro další výzkum, který se týkal prachových částic, jsem použil sekundární analýzu dat. Domnívám se, že tato práce bude mít své uplatnění pro úřad v oblasti komunikace s občany, nebo může být poskytnuta pro obyvatele k přečtení a seznámení se s problémy s ovzduším ve městě Ostrava. Dále se domnívám, že může být doporučena k přečtení pro ostatní města, která mají problémy s vysokou prašností.