Problematika očkování proti chřipce u seniorů

Abstract

Bakalářská práce se zabývá problematikou očkování proti chřipce u seniorů. Jejich informovaností o onemocnění chřipkou, její závažnosti, komplikacích a rizicích. Chřipka patří v České republice mezi velmi častou nákazu. Každoročně jí onemocní statisíce obyvatel a v průměru téměř dva tisíce na ní umírá. Přesto je většinou naší po-pulace vnímána za banální a nerizikové onemocní. Mnoho lidí zaměňuje běžné nachla-zení a infekci horních cest dýchacích, které probíhají většinou mírně, s chřipkou, která může způsobit velice vážné, až smrtelné komplikace. K rizikovým skupinám patří zejména lidé starší 65 let, kterým se ve své práci a výzkumu věnuji. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou část. Teoretickou část tvoří v první řadě seznámení s největšími chřipkovými pande-miemi, následují kapitoly, které zpracovávají základní charakteristiku chřipkového viru, popis onemocnění chřipkou a komplikace chřipky u seniorů. V dalších částech teoretické práce je seznámení s léčbou, prevencí a očkováním proti chřipce. Ve výzkumné části se snažím zjistit, jaká je informovanost seniorů o tomto onemocnění, jestli ho chápou jako závažné onemocnění, či nikoli. Jestli znají rizika a komplikace, které jim v jejich věku hrozí. V práci jsou stanoveny 3 cíle. Mým prvním cílem je zjistit jaká informovanost seniorů o závažnosti chřipkového onemocnění, dalším z cílů je zmapovat proočkovanost seniorů proti chřipce na Českokrumlovsku a třetím cílem je zjistit, zda je rozdíl proočkovanosti v domech pro seniory a u senioru žijících samostatně. K získání dat je použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Pro zpracování je použito 100 dotazníků vyplněných respondenty starší 50 let na Českokrumlovsku. Sběr dat byl prováděn v čekárnách praktických lékařů a v domovech pro seniory. Dotazník je tvořen 20 jednoduchými a srozumitelnými otázkami. První část dotazníku je tvořena identifikačními otázkami, druhá část je pak zaměřena na informovanost seniorů o závažnosti chřipkového onemocnění, o vakcíně, její ceně a kde převážně tyto informace získávají. Dále dotazník mapuje proočkovanost a další druhy nejčastěji používané prevence proti chřipce. V souvislosti s cíli mé práce jsem si zvolila 2 hypotézy, které jsem obě násle-dovně vyvrátila. Má první hypotéza zněla: Většina seniorů pokládá chřipkové onemoc-nění za závažné. Druhá hypotéza: V domovech pro seniory je vyšší proočkovanost než u seniorů žijících samostatně. Z výsledků dotazníkového šetření dále vyplývá, že informovanost o chřipce je v sledovaném vzorku seniorů poměrně vysoká, například komplikace a rizika chřipky zná 86% dotazovaných. Nižší už je podíl těch, kteří ji považují za závažnou chorobu, jen 60%. V tomto ohledu je velký rozdíl mezi pohlavími, jak již bylo řečeno ? muži obecně více chřipku bagatelizují. Informovanost o vakcíně a její ceně je ve sledovaném vzorku nižší, lepší situace je pak u seniorů, kteří žijí v domově pro seniory. Informace o vakcí-ně a její ceně většinou pocházejí od ošetřujícího lékaře, z tisku a medií. Mapování pro-očkovanosti ukázalo, že očkovaných seniorů proti chřipce bylo jen 23 ze 100 dotazova-ných (tj. 23 %). Procento očkovanosti nezávisí na věku, pohlaví, místě pobytu ani vzdě-lání. Bohužel, zjistit, zda je rozdíl proočkovanosti v domech pro seniory a u senioru žijících samostatně se nepodařilo, rozdíl není statisticky průkazný. Stanovené cíle byly na základě získaných dat splněny. Bakalářská práce může v budoucnu sloužit odborným pracovníkům, jako zdroj informací, které dále zprostřed-kují seniorům buďto v ordinacích praktických lékařů, nebo v domovech pro seniory. Jako zdroj informací o závažnosti chřipkového onemocnění může také posloužit široké veřejnosti.