Péče o osoby s Parkinsonovou chorobou v Jihočeském kraji

Abstract

Teoretická část bakalářské práce je věnována samotné problematice Parkinsonovy choroby. Je zde nastíněn vznik Parkinsonovy choroby. Dalším tématem je průběh a prognóza tohoto onemocnění. Jedná se o progresivní onemocnění, postupem času se tedy stav zhoršuje. Prognóza Parkinsonovy choroby se zcela změnila od počátku 80. let 20. století, kdy se levodopa stala základní lékem. Léčba Parkinsonovy choroby pomáhá zpomalovat průběh tohoto onemocnění, a tím zajišťuje nemocných takřka plnohodnotný život. Nefarmakologická léčba je zajišťována různými terapiemi a pediemi, ze kterých zaujímá hlavní místo fyzioterapie. Chirurgická léčba je indikována pouze u osob, kde farmakologická léčba nedosahuje dostatečného efektu. Poslední kapitola teoretické části se věnuje zdravotním a sociálním službám pro osoby s Parkinsonovou chorobou. Zdravotní služby poskytují státní i nestátní zdravotnická zařízení. Sociální oblast jsem v této bakalářské práci rozdělila na sociální služby a na dávky pro osoby se zdravotním postižením, kterými bezpochyby osoby s Parkinsonovou chorobou jsou. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit, jaké dopady má Parkinsonova choroba na život lidí s tímto onemocněním. Dílčím cílem je zjistit, s jakými obtížemi se lidé s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji. S ohledy na cíle práce je zvolen kvalitativní výzkum. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Schéma polostrukturovaného rozhovoru je tvořeno okruhem sedmi otázek, které se týkají osobní, rodinné, pracovní, zdravotní, ekonomické oblasti a dále problémů, se kterými se osoby s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji. Kvalitativní data jsou analyzována pomocí metody zachycení vzorců (gestaltů). Výzkumný soubor tvoří šest respondentů, kteří byli vybráni záměrným výběrem. Z výsledků bakalářské práce plyne, že Parkinsonova choroba se více či méně dotýká každé oblasti života lidí s tímto onemocněním. Hlavní faktorem v dopadech na zdravotní oblast jsou příznaky tohoto onemocnění, které jsou pro respondenty obtěžující. V rodinné oblasti se dopady Parkinsonovy choroby promítají na vztazích, u dvou ze šesti respondentů došlo k upevnění vztahů, avšak u jednoho respondenta došlo k rozvrácení partnerského vztahu. Pracovní oblast patří mezi oblasti, které jsou tímto onemocněním poznamenané. Dochází ke ztrátě vytrvalosti, u některých respondentů se objevuje neschopnost výkonu manuální činnosti, další respondenti uvádějí omezené možnosti v pracovním výkonu. V pracovní oblasti byly zkoumány i dopady Parkinsonovy choroby na výkon zaměstnání, kde se ukázalo, že tři respondenti, kteří byli v době diagnostikování Parkinsonovy choroby zaměstnání, nemuseli opustit své zaměstnání. Pouze jeden z respondentů udal, že se vlivem Parkinsonovy choroby zvýšily jeho výdaje. Ani jeden z respondentů se necítí být finančně závislý na svých rodinných příslušnících. Na léky v současné době nedoplácí žádný z dotazovaných respondentů. Mezi problémy, se kterými se osoby s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní péče, lze uvést absenci specializovaného zdravotnického centra v Jihočeském kraji. Dále jsem se u jednoho respondenta setkala s nespokojeností v oblasti neurologické péče. Informovanost v oblasti sociální péče je dle mého názoru nízká. Dva z šesti z respondentů přiznali, že nevědí, kde získat informace. Ze sociálních příspěvků se objevil akorát příspěvek na mobilitu. Průkazu osoby se zdravotním postižením jsou držiteli čtyři respondenti. Tato práce by mohla být přínosem jak pro osoby s tímto onemocněním, tak pro jejich rodinné příslušníky, přátelé a pro všechny, kteří jeví zájem o problematiku této choroby. Tato práce může rovněž přinést inspiraci pro činnost Klubu Parkinson České Budějovice.