Integrace sociálně potřebných do společnosti pomocí domů na půli cesty

Abstract

Klienti domů na půli cesty jsou mladí lidé, kteří strávili část svého života v dětském domově, výchovném ústavu nebo odcházejí z výkonu trestu odnětí svobody či z ochranné léčby. Tito lidé byli po určitou dobu a z různých důvodů odloučeni od běžného života ve společnosti a návrat do ní se jim tak zkomplikoval. Často se pohybují na okraji společnosti, bývalí vězni se vracejí k páchání trestné činnosti a stávají se z nich recidivisté a mladí dospělí z ústavu často sklouznou k sociálně patologickému jednání za účelem uspokojení svých potřeb. Cílem domů na půli cesty (dále též DNPC) je pomoci těmto osobám integrovat se do společnosti, nabídnout jim podporu a střechu nad hlavou. První kapitola je zaměřena na klienty domů na půli cesty. Pozornost je věnována mladým lidem, kteří si odpykali trest odnětí svobody. Nejvíce pozornosti je věnováno ústavní výchově, protože právě mladí lidé opouštějící ústavní výchovu jsou nejčastějšími klienty domů na půli cesty. Je zde uvedeno, z jakých podmínek jsou děti do ústavní výchovy umístěny. Práce se zabývá i nenahraditelnou funkci rodiny a snaží se přiblížit problematiku integrace po opuštění ústavu. V praktické části práce je popsán konkrétní Dům na půli cesty v Českém Krumlově. Kapitola se soustřeďuje na fungování Domu na půli cesty v Českém Krumlově. Je zde vylíčena práce zaměstnanců, kteří jsou pro chod organizace nepostradatelní. Popsány jsou služby, které jsou v českokrumlovském Domě na půli cesty poskytovány, a jaké jsou podmínky, které musí zájemce o službu splnit. Cílem práce je vysvětlení role domů na půli cesty v systému integrace mladých lidí do společnosti a provést monitoring činnosti konkrétního vybraného domu na půli cesty. Stanovení pohledu klientů na pomoc, jež je jim v tomto zařízení poskytována, a zjištění, zda jsou motivováni k zapojení do všech složek samostatného života. Výzkum byl zaměřen na získání odpovědi na výzkumnou otázku: Jaká konkrétní opatření poskytovaná Domem na půl cesty v Českém Krumlově podporují samostatnost klientů? K získání potřebných dat byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sedmi klienty Domu na půl cesty v Českém Krumlově. Se souhlasem komunikačních partnerů byly nahrávány na diktafon a následně přepsány. Byla užita metoda kódování. Ke zpracování výsledků byla použita metoda vytváření trsů. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že klienti DNPC jsou mladí dospělí, jimž chybí kvalitní rodinné zázemí a ocitli se v těžké životní situaci, kterou nedokážou sami řešit. Jejich největšími problémy jsou: nedostatek finančních prostředků a neschopnost komunikace. Finanční problém je způsoben zejména nedostatečným vzděláním a s tím spojenými obtíženi při hledání práce, ale spolupůsobí tu i absence schopnosti šetřit a s penězi rozumně hospodařit. Příčinou neschopnosti komunikace s okolím je především skutečnost, že tito jedinci neměli možnost si komunikativní schopnosti v ústavním zařízení osvojit. K vypořádání s vyjmenovanými problémy jim napomáhá život v DNPC. Pohled klientů na poskytovanou pomoc je kladný, jsou celkově spokojení a službu považují za potřebnou. Práce upozorňuje na problém spojený s lokalizací Domu na půli cesty v Českém Krumlově. Hlavními cíly klientů jsou: osamostatnění, dokončení studia a osvojení si základních ekonomických návyků a pravidel. Dům na půli cesty v Českém Krumlově podporuje samostatnost klientů prostřednictvím těchto opatření: motivační dopisy, povinnosti, individuální plánování a podpůrné rozhovory. Získaná data poslouží ke zkvalitnění služeb v Domě na půli cesty v Českém Krumlově. Pomohou pochopit životní situace klientů domů na půli cesty.