Taktické přístupy k osobám zasaženým mimořádnými událostmi - psychologické aspekty

Abstract

S rozvojem moderní civilizace, technologií, nárůstem dopravy či klimatickými změnami souvisí také narůstající množství mimořádných událostí, které nehledě na svůj rozsah mohou způsobit psychickou traumatizaci v poměrně širokém okruhu zúčastněných lidí. Proto je v poslední době vedle záchranných a likvidačních prací věnována stále větší pozornost také psychologické či psychosociální pomoci zmírňující následky události na lidské psychice. Téma této diplomové práce nese název Taktické přístupy k osobám postiženým mimořádnými událostmi - psychologické aspekty a zabývá se psychologickou pomocí osobám zasaženým mimořádnými událostmi. Teoretická část práce se zaměřuje nejprve na vymezení základní používané terminologie Cílem teoretické části je: ? Zmapování současných metod psychologické pomoci při časné péči o osoby zasažené mimořádnými událostmi v České republice. Praktická část práce má dva cíle: ? Zmapování současného stavu a možného vývoje psychologické pomoci poskytované v souvislosti s mimořádnými událostmi z pohledu psychologů jednotlivých složek IZS. ? Zmapování potřeb, hodnot a strategií zvládání u psychologů složek IZS ve vztahu k MU V souvislosti s cíli výzkumu bylo formulováno 6 výzkumných otázek Výzkumná část práce je tedy zaměřena na psychology hlavních složek IZS. Snaží se shrnout jejich zkušenosti, názory, postoje, výhrady, ale i potřeby a strategie zvládání v souvislosti s poskytováním psychologické pomoci v časné fázi po mimořádné události. Kvalitativní výzkum je v práci realizován metodou dotazníkového šetření se 16 otevřenými otázkami. Protože byl s několika respondenty proveden sběr dat formou telefonického hovoru, prolíná se zde metoda dotazníku s metodou strukturovaného rozhovoru. Zkoumaný vzorek tvoří 11 respondentů psychologů hlavních složek IZS. 7 respondentů z řad HZS, 3 od Policie ČR a jeden psycholog ZZS. Odpovědi jednotlivých respondentů byly zaznamenány a kompletní přepisy odpovědí jsou uvedeny jako přílohy práce. Získaná data byla autorkou interpretována tak, aby tvořila odpovědi na výzkumné otázky. Pro větší přehlednost byla pak tato interpretace dále shrnuta do několika bodů, z nichž jsou patrné výsledky výzkumu, které jsou dále diskutovány v následující kapitole. V rámci odpovědí na výzkumné otázky bylo zjištěno: ? jaké nedostatky spatřují psychologové IZS v současném systému poskytování psychologické pomoci osobám zasaženým MU, ? které aspekty psychologické pomoci poskytované osobám zasaženým MU považují psychologové za dobře fungující ? jaké možnosti budoucího vývoje vidí psychologové IZS v oblasti psychologické pomoci osobám zasaženým MU ? čím jsou podle psychologů IZS další cíle a rozvoj psychologické pomoci osobám zasaženým MU limitovány ? jaké hodnoty, potřeby a strategie zvládání a zdroje se u psychologů objevují v souvislosti se zasahováním při a po mimořádných událostech ? jaké metody psychologické pomoci při časné péči o osoby zasažené MU používají oslovení psychologové IZS? Jelikož závěry nelze zobecnit a jejich výčet je pro tento formát příliš obsáhlý, odkazuji tímto na kapitolu Shrnutí výsledků. Podrobnější rozbor výsledků obsahuje kapitola Diskuze. Během provádění výzkumu vyvstala další neformulovaná výzkumná otázka v podobě patrně ne zcela zřetelné či nedefinované hranice mezi psychologickou a psychosociální pomocí, kterou se práce snaží nastavit. Závěrem lze konstatovat, že výzkumné otázky byly praktickou částí práce zodpovězeny. Výzkumné otázky byly koncipovány tak, aby odpovědi na ně tvořily podklady pro SWOT analýzu systému poskytování psychologické pomoci složkami IZS. Věřím proto, že její využitelnost je možná i dále než pro studijní účely.