Toxicita volně dostupných analgetik ve vztahu k lidskému zdraví

Abstract

V současné době představují analgetika širokou řadu léčiv, která jsou určena k tišení až potlačování subjektivní bolesti. Analgetika jsou léky rozdělované na dvě početné skupiny, a to na analgetika opioidní a neopioidní. Některá neopioidní analgetika, kromě snižování bolesti, mohou navíc vykazovat antipyretický a antiflogistický účinek. Společnou vlastností uvedených látek je ovlivnění metabolismu prostaglandinů. Různorodá skupina analgetik neopiátového charakteru je v českých lékárnách k dostání buď pouze na lékařský předpis, nebo jsou i volně prodejná. Záměrem práce je převážně sledování otázky toxicity právě skupin volně prodejných analgetik. Cílem je zjistit četnost akutních fatálních intoxikací, způsobených těmito přípravky, a to nejen na území ČR, ale i v zahraničí. Byl sestaven souhrn léčiv s analgetickým účinkem, podávaných perorálně, jež nejsou vázána podmínkou lékařského předpisu. Za účelem získat celkový počet úmrtí na předávkování analgetiky v ČR, v období let 2006-2011, byla provedena pouze částečně analýza výsledků, obdržených od jednotlivých soudně lékařských oddělení krajských nemocnic ČR. Prostřednictvím ÚZIS se následně uskutečnila extrakce počtu úmrtí z informačního systému Zemřelí, která zahrnovala jen úmrtí na akutní intoxikace analgetiky dle zvolených a přesně definovaných kombinací diagnostických kódů (MKN10). Výsledky byly rozšířeny o obdobný výčet dat z Národního registru hospitalizovaných, který měl ozřejmit i otázku akutních intoxikací analgetiky spojených s přežitím. U obdržených dat byla vyhodnocena celková kazuistika. Závěrečnou analýzou údajů o počtech úmrtí na předávkování drogami, provedenou z jednotlivých Výročních zpráv o stavu ve věcech drog, byla objasněna druhá hypotéza, která vyžadovala právě srovnání ročních rozdílů za sledovanou dobu 6 let, v počtech úmrtí na předávkování analgetiky, oproti předávkováním drogami. Zjištěné riziko, které analgetika představují v ČR, je v práci kontrastováno se zaznamenanými počty otrav analgetiky ve světě. Zprávy pro srovnání v této problematice byly získány rozborem světové literatury. Výsledky pro otravy analgetiky v ČR, za dobu 2006-2011, jsou zastoupeny počtem 53 zjištěných úmrtí a 2024 případy hospitalizovaných osob pro akutní otravu, jako důsledek jejich předávkování. Tímto je dostatečně potvrzena první hypotéza ve svém znění, že farmaka určená k tišení bolesti, jež jsou součástí téměř každé domácí lékárny, mohou způsobit i smrt. Zprávy získané rozborem světové literatury jen více utvrzují v existenci jistého rizika, které běžně dostupná analgetika představují, neboť v zahraničí bývají často spojeny s případy sebevražd, zejména pak léčiva obsahující paracetamol. Například ve Velké Británii předávkování paracetamolem dokonce představuje nejčastější příčinu úmyslného sebepoškozování, které činí ročně desetitisíce případů. V USA je každoročně odhadováno 16 500 úmrtí na NSAID a na 1600 akutních selhání jater kvůli otravě paracetamolem. Za období 2006-2011 bylo zjištěno 253 případů předávkování nelegálními drogami oproti 53 případům smrtelných otrav analgetiky. Jednotlivé výroční zprávy o stavu ve věcech drog uvádějí i každoročně mnohonásobně převyšující počet předávkování drogami, než je tomu v případě otrav analgetiky. Tím je vyvrácena druhá hypotéza, že volně prodejná analgetika mají v ČR ročně na svědomí více případů úmrtí než nelegální drogy. Zůstává však stále otázkou, kolik z celkového zjištěného počtu intoxikací analgetiky, ať už spojených s úmrtím nebo s přežitím, je ve skutečnosti čistě způsobená volně prodejnými analgetiky.