Názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému

Abstract

Cílem této diplomové práce je zjistit a vyhodnotit názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému při záchranných a likvidačních pracích u mimořádných událostí a z toho plynoucí míru bezpečnosti obyvatel kraje. Celý výzkum byl koncipován tak, aby po provedení analýzy údajů zjištěných dotazníkovým šetřením byly získány relevantní informace o pohledu obyvatel Jihočeského kraje na práci vyčleněných sil a prostředků Armády ČR, Českého červeného kříže a obecní policie. K získání dat byla zvolena technika dotazníkového šetření. Po provedení předvýzkumu, který identifikoval výše zmíněné tři ostatní složky IZS, jež jsou dle obyvatel kraje nejdůležitější z hlediska záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Při následném dotazníkovém šetření, zaměřeném na tyto tři ostatní složky IZS, byl získán předem určený počet 50 respondentů z každého okresu Jihočeského kraje, tzn. celkem 350 respondentů z okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Z analýzy dat vyplývá zjištění, že tři čtvrtiny dotázaných neznají termín ?ostatní složka IZS?. A to i přesto, že někteří z respondentů mají osobní zkušenost se zásahem některé z ostatních složek IZS při mimořádné události. Z toho lze vyvodit závěr, že občané Jihočeského kraje mají povědomí o IZS jako celku, ale nejsou již dostatečně obeznámeni s jeho strukturou. Ke zvýšení úrovně vědomostí o struktuře IZS a zaměření činností jednotlivých složek proto doporučuji zařadit tyto informace podrobněji do osnov základních škol. Navrhuji rovněž zvýšit informovanost občanů o této problematice formou mediální kampaně. V rámci hodnocení vyčleněných sil a prostředků Armády ČR z hlediska jejich činnosti v IZS, převažuje u respondentů názor, že pomoc této složky je při - 3 - mimořádných událostech a krizových situacích na zcela dostatečné úrovni. Občané, kteří měli osobní zkušenost se zásahem vojáků například při záchranných a likvidačních pracích či evakuaci obyvatelstva, hodnotí nejčastěji tuto jejich pomoc jako efektivní a velice profesionální. S pomocí Českého červeného kříže při mimořádných událostech má osobní zkušenost jedna čtvrtina dotázaných obyvatel Jihočeského kraje, a to zejména při povodních. Humanitární jednotky ČČK v těchto případech pomáhaly především se zajištěním nouzového ubytování a stravování postižených občanů a rovněž se soustředily na sběr a distribuci humanitární pomoci. Téměř 86 % respondentů hodnotí průběh těchto činností jako velice profesionální a efektivní. O dostatečné míře pomoci obecní, resp. městské policie, nejsou dotázaní občané zcela přesvědčeni. Někteří z nich ji hodnotí jako spíše nedostatečnou. Stejně tak zastávají názor, že jednotlivé obecní policie v Jihočeském kraji mají určité rezervy ve vybavenosti, a to například vozového parku. Nicméně 41 % dotázaných se shoduje na tom, že kvalita činnosti této složky při mimořádných událostech se v posledních letech zvyšuje. Mé doporučení se v tomto případě týká zvýšení počtu služebních automobilů. Na základě získaných dat byl sestaven žebříček jednotlivých ostatních složek IZS dle jejich významnosti tak, jak ji hodnotí dotázaní obyvatelé kraje. Na pomyslných prvních třech místech se umístily tyto složky: Armáda ČR, obecní policie, Český červený kříž. Ze shrnutí získaných informací vyplývá pozitivní zjištění, že tři zkoumané ostatní složky IZS přispívají svou činností v rámci IZS velkou měrou k ochraně zdraví, života a majetku obyvatel Jihočeského kraje při mimořádných událostech a krizových situacích. Věřím, že závěry výzkumu a má doporučení uvedená v této práci mohou přispět k dalšímu zkvalitnění činnosti analyzovaných ostatních složek IZS tak, aby jejich vnímání občany Jihočeského kraje bylo v budoucnu ještě na vyšší úrovni.