Analýza připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení krajské nemocnice Pardubice látkou CBRN.

Abstract

Tato práce se soustředí na zjištění připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení Pardubické krajské nemocnice, a. s. (dále jen "PKN") chemickou, biologickou, radiologickou nebo nukleární látkou (dále jen "CBRN"). Práce se opírá o traumatologické plány, které byly stanoveny jako ukazatel připravenosti nemocnic při řešení hromadného neštěstí, v porovnání s právní normou, tzn. Vyhláškou číslo 101 z roku 2012 Sb., o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednávání, v platném znění (dále jen "vyhláškou 101 z roku 2012"). První část teoretické práce je zaměřena na zmapování platných legislativních norem, které upravují podmínky pro poskytování zdravotní péče, obsah traumatologických plánu a postupů složek IZS při přípravě na řešení mimořádných událostí (dále jen "MU"). Další část se zabývá charakteristikou CBRN látek. Dále se pozornost této práce zaměřuje na definování terorismu a CBRN terorismu. Součástí této kapitoly je krátké historické shrnutí použití látek CBRN a jejich současná hrozba. V následující částí je popsán Bezpečnostní systém ČR a jeho prvky. Považuji za důležité se zmínit o existenci tohoto systému v souvislosti s předcházením vzniku MU a krizových situací a k eliminaci jejich následků. V další části této práce jsou popsány vybrané dokumenty, které mají přímý vztah k bezpečnostní politice státu a současně k tématu diplomové práce, neboť lze uvést, že většina těchto dokumentů byla zpracována mimo jiné i na základě současných hrozeb CBRN. V předposlední části jsou charakterizovány jednotlivé nemocnice s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje. Součástí je analýza rizik tohoto kraje, která vychází z Havarijního plánu Pardubického kraje. Domnívám se, že znalosti možných ohrožení, které vycházejí právě z analýzy rizik, jsou důležité při přípravě na řešení mimořádných událostí i v oblasti poskytování zdravotní neodkladné péče. Analýza rizik a ohrožení, podle vyhlášky 101 z roku 2012, je mimo jiné součástí traumatologických plánů nemocnic. Poslední část teoretické práce se zabývá popisem jednotlivých typů traumatologických plánů a některých postupů v rámci aktivace těchto plánů. I přestože, téma práce je zaměřeno spíše na traumatologické plány nemocnic, v rámci spolupráce zdravotnické záchranné služby a orgánů kraje při řešení následků MU, považuji za důležité věnovat pozornost i traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby a traumatologickému plánu, který je součástí havarijního plánu kraje. Na základě praktických zkušeností, bylo stanoveno, že připravenost nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě ohrožení PKN, je dostačující. Následně bylo provedeno relativní porovnání vzájemné provázanosti traumatologických plánů vybraných nemocnic a jejich vyjádření indexem připravenosti. K porovnání bylo využito metody komparativní analýzy. Souhrnným indexem připravenosti IPi byl vyjádřen stav připravenosti jednotlivých nemocnic. Podkladem pro tvorbu indexu připravenosti IPi jsou sledované parametry, jejichž konkrétní hodnoty, byly odvozeny na základě informací obsažených v traumatologických plánech. V závěru práce jsou pomocí výše uvedených metod vyhodnoceny výsledky. Bylo zjištěno, že míra připravenosti prověřovaných nemocnic, na základě stanovených parametrů, je ve třech případech nedostatečná, pouze Chrudimská nemocnice, a.s. dosáhla vyhovujícího výsledku. Na základě těchto výsledků, byla stanovena konkrétní opatření, která je nutno provést ke zvýšení připravenosti jednotlivých nemocnic. Využití a přínos diplomové práce je směřován především do praktické roviny. Přínosem jsou navrhnutá opatření, v rámci aktivace traumatologických plánů, nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje.