Důsledky velkých výpadků elektrické energie na zemědělské chovy Jihočeského kraje

Abstract

Elektrická energie sehrává v současné společnosti nezastupitelnou roli. Její postavení v zemědělství si však nejvíce uvědomíme v situaci, která s sebou přináší mnohdy již nevratné následky. Proto si diplomová práce klade za cíl posoudit důsledky výpadků elektrické energie u zemědělských chovů. V souvislosti se zvoleným cílem se naskýtá otázka, zda představují dlouhodobé výpadky elektrické energie závažnou hrozbu také pro zemědělské chovy Jihočeského kraje. V teoretické části je stručně charakterizována elektrická energie, její výroba a způsob přenosu. Dále jsou zde uvedeny základní prvky elektrizační soustavy včetně její stability a bezpečnosti. Kapitola seznamuje čtenáře i s kritickou infrastrukturou České republiky a jejím legislativním zakotvením. Následně globálně rozebírá pojem blackout. Vzhledem k tématu diplomové práce je nezbytné zmínit i záslužnou práci jednotného záchranného systému, který mimo základních povinností pro zabezpečení ochrany života a majetku člověka, má za úkol zabezpečovat akce na záchranu zvířat v mimořádných situacích. Závěr této kapitoly pojednává o uplatnění elektrické energie v zemědělství, včetně charakteristiky zkoumaných chovů a vysokého stupně automatizace, jež chovy využívají.Výzkumná část je založena na rešerši současného stavu u vybraných zemědělských chovů. Výzkum byl orientován na Jihočeský kraj, který ve vztahu k dané problematice netvoří výjimku. Pro výzkum byla využita kvalitativní metoda sběru dat, přičemž informace byly získány technikou řízeného rozhovoru a sekundární analýzou dat poskytnutých od kompetentních pracovníků chovů Jihočeského kraje. Výsledky jsou poté koncipovány ve dvou rovinách. Během posledních let došlo ke komplexní renovaci chovných stanic a to zejména v sekci technologických procesů. Moderní elektronická zařízení, mezi něž patří např. automatizované dojení, krmící, napájecí, odsávací a mycí zařízení, ohřev užitkové vody a vytápění, by měla v takto zabezpečených chovech zajistit bezproblémový provoz. Na co však není drtivá většina chovů dostatečně připravena, je zabezpečení jejich plynulého chodu i během výpadku elektrizační soustavy. Řada chovů nedisponuje náhradním zdrojem elektrické energie. Procento soběstačných chovů, jež vlastní ve svém areálu čerpací stanici, která zásobuje tamější elektrocentrálu, je rovněž zanedbatelné. Navíc v případě poruchy vlastní elektrocentrály není náhradní zdroj ani dopředu zajištěn. Zásadní problém nastává u kategorie drůbeže. Vegetace chovů je situována do velkokapacitních hal, kde všechny procesy zabezpečují zcela automatizované řídicí systémy. U takto zřízených chovů je náhradní zdroj elektrické energie nezbytným článkem pro zajištění běžného provozu. Pokud nejsou v souladu stanovená kritéria (odvětrávání, osvětlení, aj.), zpětné reakce zvířete se projeví v rozmezí desítek minut. Při jakékoli odchylce dochází k rychlému úhynu. Předpokládá se, že výsledná data budou využita jak pro výzkumné účely v oblasti sekundárních dopadů při výpadcích elektrizační soustavy, tak pro objektivní posouzení efektivity zabezpečení chovů v rámci dosavadních metod. Účelem je edukace uvedených subjektů.