| dc.contributor.advisor | Bílek, Karel | |
| dc.contributor.author | Burda, Radek | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-03T13:27:39Z | |
| dc.date.available | 2021-12-03T13:27:39Z | |
| dc.date.issued | 2013 | |
| dc.date.submitted | 2013-08-14 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/21310 | |
| dc.description.abstract | Teoretická část práce byla rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola obecně definuje pojem kontaminace, který bezprostředně souvisí s dekontaminací. Druhá kapitola je zaměřena na mikrobiální kontaminaci, definuje původce infekčních onemocnění, mechanizmy šíření biologických agens a nejpravděpodobněji zneužitelné původce onemocnění. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na samotnou dekontaminaci. Definuje obecně dekontaminaci se zaměřením na mikrobiální dekontaminaci, kterou se rozumí odstraňování biologických agens z povrchů a prostředí. V této kapitole jsou zpracovány způsoby dekontaminace, které lze v podstatě rozdělit do dvou základních skupin, a to na fyzikální a chemické postupy. Další kapitola této části práce definuje vybrané platné normy popisující různé typy zkoušek pro hodnocení účinnosti dezinfekčních přípravků. Poslední kapitola teoretické části se zabývá velkoobjemovými prostory, definuje je a popisuje experimentální prostory Pracoviště velkoobjemového zkušebnictví v areálu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i.
Cílem této práce bylo vytvořit vlastní metodiku testování účinnosti dekontaminačních přípravků, kde byl kladen důraz na simulaci reálných podmínek. Analýzou vhodnosti způsobů dekontaminace pro tento účel bylo vytipováno několik možných způsobů. Jednalo se o dekontaminaci prováděnou použití generátoru aerosolu, dekontaminaci odparem, dekontaminaci manuálním rozprašovačem a dekontaminaci motorovým rozprašovačem. Na základě analýzy výrobcem udávaných dezinfekčních účinků bylo vybráno několik přípravků pro dekontaminaci velkoobjemových prostor. Pro tuto práci byly vybrány dezinfekční prostředky Chirosan? Plus, Incidin OxyDes, Kohrsolin? FF, Korsolex? basic, Persteril? 36 a Sanosil? Super 25 Ag. Účinnost dekontaminačních prostředků na mikroorganizmy byla experimentálně testována v prostorech o objemu 30, 60 a 120 m3. Za testované B-agens byly zvoleny Bacillus anthracis, Bacillus atrophaeus, Escherichia coli, Staphylococcus aureus a Streptococcus pneumoniae. S přihlédnutím k platným normám byly vytvořeny tři způsoby ověření účinku dekontaminace. Jednalo se o modifikovaný povrchový test, modifikovaný suspenzní test a agarový test.
Analýzou vhodnosti použitých způsobů dekontaminace bylo zjištěno, že existují vhodné způsoby dekontaminace velkoobjemových prostor. Pro tuto práci se osvědčila dekontaminace za použití manuálního a motorového rozprašovače. Avšak pro prostory nad objem cca 30 m3 je z časového hlediska vhodnější použít motorový rozprašovač.
Z důvodu neúčinnosti byla dekontaminace odparem shledána jako nevhodná pro dekontaminaci velkoobjemových prostor.
Pro dekontaminaci velkoobjemových prostor je vhodné použít rozprašovače produkující aerosol, tento způsob je tedy využitelný. Každopádně je třeba upozornit na skutečnost, že záleží na správné volbě dekontaminačního přípravku. Baktericidní schopnost testovaných přípravků byla na vysoké úrovni u všech testovaných přípravků. Dostatečná sporicidní aktivita byla prokázána jen u přípravků Korsolex? basic a Persteril? 36 a to na shodné úrovni. Nevýhodou Persterilu? 36 je jeho značná korozivní aktivita a to i na nerez, naopak jeho použití je cenově výhodné. Přípravek Korsolex? basic obsahuje inhibitory koroze, ale jeho cenová výhodnost je nižší. Z provedených testů účinnosti dekontaminačních přípravků vyplynulo, že pro dekontaminaci velkoobjemových prostor je nejvhodnější použití manuálního rozprašovače do 30 m3 a motorového rozprašovače za předpokladu větších prostor. Z testovaných přípravků jsou pro Pracoviště velkoobjemového zkušebnictví SÚJCHBO, v. v. i. použitelné jen přípravky Persteril? 36 a Korsolex? basic s přihlédnutím k výše uvedeným výhodám a nevýhodám. | cze |
| dc.format | 86. s (115 103 znaků) | |
| dc.format | 86. s (115 103 znaků) | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | dekontaminace | cze |
| dc.subject | velkoobjemové prostory | cze |
| dc.subject | B-agens | cze |
| dc.subject | mikrobiální kontaminace | cze |
| dc.subject | decontamination | eng |
| dc.subject | large-scale facility | eng |
| dc.subject | B-agens | eng |
| dc.subject | microbial contamination | eng |
| dc.title | Dekontaminace velkoobjemových prostor | cze |
| dc.title.alternative | Decontamination of the large-scale facility | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 33842 | |
| dc.description.abstract-translated | The theoretical part of the thesis is divided in the five main chapters. First chapter generally defines the term ?contamination?, which is closely related to the decontamination. Second chapter is focused on the microbial contamination, defines infectious agents, the mechanisms of its spread and points out microbes most likely to be misused as a biological weapon. Third chapter of the theoretical part addresses the decontamination itself. It defines the decontamination in general aiming for microbial decontamination, i.e. the biological agent surface and environment removal. Two basic groups of decontamination e.g. physical and chemical procedures are mentioned in this chapter. Fourth chapter presents valid standards describing various types of examinations for the desinfecting preparations efficacy evaluation. The last chapter of the theoretical part covers large-scale facilities, defines them and describes experimental facilities at the Department of large-scale testing in the National institute for nuclear, chemical and biological protection in Kamenna.
The aim of the thesis is to create own methodology of the disinfactant efficiency testing with emphasis on the real condition simulation. The decontamination was carried out by means of following methods: aerosol generator method, decontamination by evaporation, manual sprayer and engine sprayer respectively. For the analysis we chose these disinfactants: Chirosan? Plus, Incidin OxyDes, Kohrsolin? FF, Korsolex? basic, Persteril? 36 and Sanosil? Super 25 Ag. The disinfectant efficiency was tested in 30, 60 and 120 m3 facilities. The tested B-agents were: Bacillus anthracis, Bacillus atrophaeus, Escherichia coli, Staphylococcus aureus and Streptococcus pneumoniae. For the decontamination efficiency verification we used a modified surface assay, a modified suspension assay and an agarose assay.
The following issues were of concern:
We found out that, based on the analysis of different techniques of decontamination, the large-scale facility decontamination is feasible. The most effective method of decontamination appears the manual and engine spraying with the latter more convenient for spaces over the 30 m3 in the matter of time.
The decontamination by evaporation was inefficient for the large-scale facility decontamination.
Experiments revealed that method based on aerosol distribution is convenient for large-scale facility decontamination. However, the nature of decontaminating preparation has to be considered. All disinfactants tested have shown good bactericidal activity. Nevertheless, only Korsolex? basic a Persteril? 36 have shown sufficient sporicidal activity with equal effect. The disadvantage of the preparation Persteril? 36 is its significant corrosive activity, on the other hand is inexpensive. The preparation Korsolex? basic contains anticorrosive compounds, but is more expensive than Persteril? 36.
Our results demonstrated that the most convenient method for the decomtamination of facilities up to the 30 m3 is the manual aerosol sprayer. For facilities of larger volume the engine sprayer decontamination is more convenient.
From the preparations tested, only Korsolex? basic a Persteril? 36 are, with respect to advantages and disadvantages, usable in the Department of large-scale testing in the National institute for nuclear, chemical and biological protection in Kamenna. | eng |
| dc.date.accepted | 2013-09-10 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Civilní nouzová připravenost | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Ochrana obyvatelstva | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Patočka, Jiří | |
