Životní styl, oblíbené činnosti a největší obavy občanů ve věku 65 a více let

Abstract

Demografické statistiky ukazují, že v dnešní době stále více roste podíl seniorů v naší populaci. Je proto velmi důležité věnovat této skupině značnou pozornost. Hraniční věk pětašedesáti let je spojován hlavně s prodlužujícím se odchodem do důchodu. Tento zlom nastává ze dne na den, kdy člověk má mnohem více volného času a musí se s ním nějakým způsobem vypořádat. Hlavním cílem práce bylo zmapovat životní styl, oblíbené činnosti a největší obavy občanů ve věku 65 a více let. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se objevují rozdíly mezi životním stylem, oblíbenými činnostmi a největšími obavami mezi jednotlivými okresy. Nebyly stanoveny hypotézy, ale výzkumné otázky. Ve výzkumné části své diplomové práce jsem použila kvalitativní výzkum. Zvolenou technikou bylo dotazování, metoda polořízeného rozhovoru. Dále byla využita sekundární analýza dat dostupných informací odborné literatury, internetových zdrojů a zákonných norem. Výzkumným vzorkem bylo třicet respondentů okresu Mladá Boleslav a České Budějovice. Respondenti/ky byli oslovováni podle náhodného výběru. Patnáct respondentů, z toho devět žen a šest mužů, bylo v mladoboleslavském okrese, z českobudějovického to bylo deset žen a pět mužů. Byla stanovena kvótní kritéria, a to věk nad 65 let, trvalé bydliště v mladoboleslavském či českobudějovickém okrese a také ochota anonymně se zapojit do výzkumu. Výzkum v daných oblastech probíhal v měsících prosinci až březnu, a to v různém prostředí: v knihovnách, v nákupních centrech, dopravních prostředcích (vlak, autobus) a také na ulicích měst a vesnic. Výsledky byly zpracovány formou třiceti případových studií, které byly sepsány ve třech okruzích: identifikační, zdraví, životní styl a volný čas. Z případových studií byly vytvořeny přehledné tabulky. Z daných rozhovorů vyplývá, že mezi nejoblíbenější činnosti respondentů patří četba knih, novin a časopisů, sledování televize a luštění křížovek. Tyto tři nejčastější a nejoblíbenější činnosti uvedli respondenti jak z mladoboleslavského, tak i českobudějovického okresu. Mezi největší obavy respondentů patří obava o své zdraví, která je následovaná obavou ze ztráty dětí. Tyto dvě obavy se objevily na prvních místech u obou skupin respondentů. V mladoboleslavském okrese jako třetí nejčastější obava byla zmiňována obava o domácnost a v českobudějovickém to byla obava ze samoty. Jedenáct respondentů ze třiceti uvedlo, že žádnou obavu nemá (pět v mladoboleslavském a šest v českobudějovickém okrese). Z praktické části dále vyplynulo, že kulturních a společenských akcí se zúčastňuje devatenáct ze třiceti respondentů, jedenáct se jich nezúčastňuje vůbec (žádné akce), a to nejčastěji z důvodu špatného zdravotního stavu nebo z důvodu, že nechtějí. Osmnáct respondentů se zúčastňuje sportovních akcí, z toho pouze čtyři aktivně, dvanáct respondentů žádné sportovní akce nenavštěvuje. Univerzitu ani akademii třetího věku nikdo nestuduje, nejeví o studium zájem. Členem kroužku seniorů jsou pouze dva senioři z mladoboleslavského okresu. Rozdílnost jak životního stylu, tak oblíbených činností a obav mezi okresy Mladoboleslavska a Českobudějovicka jsou minimální. Na základě provedeného výzkumu lze vyvodit následující hypotézy, které by však bylo vhodné ověřit na větším množství respondentů. HP1: ?Životní styl seniorů je více ovlivněn zdravotním stavem nežli ekonomickou situací.? HP2: ?Senioři se ve svém volném čase více věnují pasivním činnostem jako je četba knih, sledování televize či luštění křížovek než manuální práci.? Diplomová práce bude moci být využita jako podpora zdravého životního stylu a zároveň by mohla posloužit pro rozšíření či vybudování zájmových aktivit pro seniory mladoboleslavského a českobudějovického okresu u stanovené věkové skupiny lidí nad 65 let.