Specifika sociální práce se seniory ohroženými sydromem Elder Abuse and Neglect

Abstract

Diplomová práce pojednává o problematice syndromu Elder Abuse and Neglect, neboli týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola popisuje stárnutí, stáří, biologické, psychické a sociální změny. Další kapitola je věnována ageismu, jeho zdrojům a projevům diskriminace u pečovatelů. Třetí kapitola definuje domácí násilí a její specifika. Tato kapitola zahrnuje také mýty o domácím násilí. Čtvrtá kapitola se rozsáhle věnuje syndromu EAN. Jsou zde popsány všechny druhy/typy násilí (fyzické, psychické, ekonomické, sexuální a další). V páté kapitole je věnována pozornost příčinám, rizikovým faktorům, diagnostikování a následkům týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů. Je zde popsán také profil oběti/pachatele, prevence a řešení této problematiky. V šesté kapitole nalezneme informace o tom, kam se obrátit v případě pomoci. Poslední tři kapitoly pojednávají o sociální práci se seniory, krizové intervenci a telefonické krizové intervenci. Druhou částí diplomové práce je část praktická. Cílem praktické části bylo zjistit, zda jsou vybraní pracovníci (pečující odborný personál) informováni o syndromu EAN, zda se setkali s týraným seniorem, a jaké nástroje sociální práce při řešení této problematiky využívají. Pro sběr dat jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku polořízeného rozhovoru. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od listopadu 2012 do února 2013 formou polostrukturovaného rozhovoru v Třebíči a Českých Budějovicích. Rozhovoru se účastnili vybraní pracovníci - sociální pracovníci, pečovatelky a zdravotní sestry. Pracovníci z vybraných zařízení byli vybráni kvótním výběrem. Cílový soubor tvořilo 10 respondentů (10 žen). Respondenti byli ve věku od 35-55 let. Polořízený rozhovor s vybranými pracovníky probíhal na základě předem stanovených otázek v pevném pořadí. Výsledky z rozhovorů byly zpracovány formou analýzy rozhovorů. Po zpracování výsledků jsem zjistila, že všichni pracovníci z vybraných zařízení v Třebíči i Českých Budějovicích nejsou dostatečně informováni o problematice syndromu EAN. Výzkum dále ukázal, že 8 z 10 respondentek se setkalo s týraným, zneužívaným a zanedbávaným seniorem. Nejvíce se jednalo o ekonomické zneužívání, sebezanedbávání a hrubost ze strany ošetřovatelského personálu. A posledním, třetím cílem praktické části bylo zjistit, jaké nástroje sociální práce pracovníci využívají u seniorů se syndromem EAN. Jako nejčastější nástroj sociální práce, který pracovníci ve vybraných zařízení využívají je rozhovor. Dalším nástrojem řešení bylo nahlášení situace nadřízenému, zkontaktování odborníků (psycholog, psychiatr), sociálních odborů a policie ČR. Po zpracování výsledků jsem došla k závěru. I přesto, že se vybraní pracovníci setkávají s různými druhy týrání, zneužívání nebo zanedbávání seniorů, tak nejsou dostatečně informováni o syndromu EAN.