Infekční nemoci přenášené členovci

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou arbovirových nákaz v České republice (ČR) v období let 2002 - 2011. O splnění stanovených cílů a zodpovězení výzkumných otázek, jsem se pokusila metodou sekundární analýzy hlášených případů arboviróz v Informačním systému pro hlášení a evidenci infekčních nemocí - EPIDAT a literární rešerší a následnou analýzou odborných článků. Důležité doplňující informace mi poskytli pracovníci Státního veterinárního ústavu v Praze a Národní referenční laboratoře pro arboviry v Ostravě. Celá práce neposuzuje kvanta dat, ale je spíše zaměřena na epidemiologickou závažnost analyzovaných případů, na závažnost klinického průběhu a riziko zavlečení infekce na území ČR. Proto jsem také zvolila formu smíšeného kvalitativně - kvantitativního výzkumu.Teoretická část práce popisuje vybrané arbovirové nákazy.V našich podmínkách patří mezi epidemiologicky nejvýznamnější arbovirózy klíšťová encefalitida. Ve sledovaném období let 2002 - 2011 došlo, dle mého výzkumu a statistického ověření, k setrvalému trendu výskytu hlášených případů onemocnění klíšťovou encefalitidou s nejvyšší nemocností v roce 2006. Ve stejném roce byla za sledované období i nejvyšší incidence onemocnění klíšťovou encefalitidou v kraji Vysočina, kdy se hodnota nejvíce přiblížila Jihočeskému kraji, který zůstává po celé období let 2002 - 2011 nejvíce postižen. Proti onemocnění klíšťovou encefalitidou existuje účinná prevence - očkování. V souvislosti s klimatickými změnami, převážně s postupným vzestupem průměrných ročních teplot, a v důsledku narůstajícího cestovního ruchu nabývá v současnosti také v podmínkách ČR na stále větším významu Západonilská horečka. Zvýšená incidence tohoto onemocnění je zaznamenávána v posledních letech v USA, ale i v řadě evropských zemí (např. v Řecku, Maďarsku, Itálii). Jedním z dílčích cílů práce je tedy charakterizace surveillance Západonilské horečky v ČR, a to jak v oblasti humánní medicíny, tak i v oblasti veterinární. Sledování titru protilátek v séru koní patří mezi základní prvky surveillance tohoto onemocnění na našem území. Výsledky provedené studie naznačují rostoucí aktivitu viru a možné rozšíření do nových oblastí. Klinické onemocnění koní nebylo prozatím na území ČR zaznamenáno. V oblasti humánní medicíny byly hlášeny tři případy importovaného onemocnění Západonilskou horečkou. Dalšími arbovirózami, které se objevily na našem území, je onemocnění dengue a virová nemoc Chikungunya. Ve sledovaném období se jednalo celkem o 98 hlášených importovaných případů onemocnění dengue, z toho byla ve 24 případech zemí původu importu Indie. Tři případy onemocnění Chikungunya byly hlášeny v r. 2006 v souvislosti s pobytem na ostrově Mauritius, kde probíhala epidemie tohoto onemocnění. Z uvedených výsledků vyplývá, že v době možností neomezeného cestování, nabývá na významu pro obyvatele ČR riziko importu arboviróz. V poslední době jsou zaznamenávány některé arbovirózy i v lokalitách, kde se dříve nevyskytovaly. Důležitá je prevence, jak nespecifická, tak u některých onemocnění specifická. Dalším důležitým prvkem prevence je důsledné dodržování metod surveillance u jednotlivých onemocnění, které je klíčem k úspěšnému monitorování epidemiologické situace ve výskytu arboviróz, jak ve světě, tak na našem území. Virové nákazy přenášené hematofágními členovci patří mezi nejdůležitější emergentní infekční nemoci, kterým čelí lidstvo na začátku třetího tisíciletí, a stávají se (vedle malárie, malnutrice a helmintóz) největším zdravotnickým problémem, a to nejen v zemích třetího světa.