Úloha sestry v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.

Abstract

Současný stav: Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem kolorektálního karcinomu. Teoretická část práce obsahuje základní informace o karcinomu tlustého střeva a konečníku. Zabývá se jeho příčinami, příznaky i léčbou. Podrobněji je rozpracována prevence kolorektálního karcinomu, primární, sekundární i terciární. Důkladně zpracována je zde i role sestry v této prevenci v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Cíle: Hlavním záměrem práce bylo zjistit informovanost pacientů o prevenci kolorektálního karcinomu a zároveň zmapovat úlohu sestry v této prevenci v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Metodika: Byly zvoleny dvě metody výzkumného šetření, kvantitativní a kvalitativní. Získaná data byla dána do datové matice, vyhodnocena pomocí kontingenčních tabulek a pro statistické testování byl zvolen jednovýběrový t test, dvouvýběrový t test a chí kvadrát test. Druhou použitou metodou výzkumného šetření byl kvalitativní výzkum, kde sběr dat probíhal na základě strukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly písemně zaznamenány. Analýzou rozhovorů metodou otevřeného kódování vznikly čtyři kategorie: Primární prevence kolorektálního karcinomu, Sekundární prevence kolorektálního karcinomu, Imunochemický test na okultní krvácení a Terciární prevence kolorektálního karcinomu. Výzkumný soubor: První výzkumný soubor se skládal z pacientů, kterým bylo 50 a více let věku. Druhý výzkumný soubor tvořilo pět sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Výsledky: Prvním cílem práce bylo zjistit informovanost pacientů o prevenci kolorektálního karcinomu. Pro splnění prvního cíle výzkumné práce byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza zněla: "Pacienti jsou informovaní o prevenci kolorektálního karcinomu." V testu dosažená hladina významnosti byla 48,1 %, tudíž hypotéza 1 byla potvrzena. U informování pacientů o primární prevenci jsme zjistili rezervy. Pacienti jsou informováni hlavně o sekundární prevenci. Výzkum prokázal, že ve screeningu kolorektálního karcinomu nejsou podchyceni pacienti, kteří navštěvují praktického lékaře jen velmi sporadicky. Proto je dobře, že od ledna 2014 se spouští projekt adresného zvaní cílové populace pro screening kolorektálního karcinomu. Druhá hypotéza předpokládala, že "Informovanost respondentů o prevenci kolorektálního karcinomu se neliší podle pohlaví." Dosažená hladina významnosti byla 2,2 %, tudíž hypotéza 2 se zamítá a platí, že informovanost respondentů se liší dle pohlaví. Výsledky výzkumu prokázaly lepší informovanost žen než mužů. Například více žen je přesvědčeno, že kouření má vliv na vznik onemocnění kolorektálního karcinomu. Třetí hypotéza měla potvrdit či vyvrátit tvrzení: "Ve městě i na vesnici je stejná informovanost o prevenci kolorektálního karcinomu." Dosažená hladina významnosti byla 1,2 %, a proto se hypotéza 3 zamítá. Výzkum prokázal větší informovanost pacientů žijících ve městě. Poslední čtvrtá hypotéza zněla: "Pacienti mají informace o prevenci kolorektálního karcinomu z ordinace praktického lékaře pro dospělé." Dosažená hladina významnosti byla 88,6 %, proto výsledky výzkumu nám potvrzují správnost hypotézy 4. Respondenti jsou informováni o prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Druhým cílem práce bylo zmapovat úlohu sestry v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Ke splnění cíle jsme si stanovili výzkumnou otázku: "Jakou úlohu má sestra v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé?" Sestra má nezastupitelnou a velmi specifickou úlohu v této prevenci.