Technické vybavení jednotek požární ochrany pro provádění dekontaminace osob a techniky.

Abstract

Bakalářská práce se zabývá problematikou technického vybavení jednotek požární ochrany k provádění dekontaminace osob a techniky na území České republiky mimo válečný stav. Práce je zaměřena na civilní sektor v národních podmínkách. Poukazuje na nutnost připravenosti jednotek HZS ČR z důvodů možného zasažení osob nebezpečnými látkami v rámci nehod, havárií, ale také v rámci teroristických akcí. Bakalářská práce zohledňuje také možné nasazení speciálních jednotek Armády České republiky. Teoretická část bakalářské práce se zabývá úvodem do problematiky, definuje historické události spojené s nutností dekontaminace a celkově se zaměřuje na nutnost pochopení lidí o dekontaminaci nejen své osoby, ale také na vše kontaminované, co se v okolí nachází. Na toto téma volně navazuje otázka kontaminace, bez které by k samotné dekontaminaci nemohlo dojít. Kapitola o dekontaminaci obsahuje základní pojmy, definování základních postupů včetně užívaných chemických látek pro odstranění kontaminantů, včetně detekce a identifikace látek, určení zón zásahu a ochrany. Teoretickou část uzavírá kapitola věnovaná silám a prostředkům provádějící dekontaminaci. Jedná se o nutný legislativní podklad celé činnosti HZS ČR a AČR, jsou uvedeny vyčleněné síly a prostředky v ČR pro danou činnost včetně dislokací. Ve druhé, praktické části, jsme definovali výzkumnou otázku a stanovili metodiku práce. Cílem bylo vypracovat srovnání dvou rozdílných technologií dekontaminace osob a techniky, které jsou ve vybavení záchranných složek na území České republiky. Není tudíž vyloučeno, že by se obě technologie podílely na likvidaci jedné rozsáhlé mimořádné události a vzhledem k faktu, že je mezi oběma technologiemi minimálně generační rozestup, výzkumná otázka zněla jasně. Je nová technologie užívaná HZS ČR jako prvořešitelem mimořádné události ve všech sledovaných a předem definovaných bodech lepší než stará, případně modernizovaná technika AČR? Výsledek práce nelze jednoznačně interpretovat, jelikož ze studie musely být některé typy dekontaminačních linek vyřazeny, jde o typy SDO-A, SDO-1A a SDO-Z a to převážně z důvodů minimálních počtů, které může HZS ČR využít, nebo z důvodů prakticky neexistujících technických údajů. U AČR byla porovnávána a ve výzkumné části je prezentován jeden typ dekontaminace osob. V rámci porovnávací studie dekontaminace techniky byly porovnávány dvě dekontaminační linky aktuálně ve vybavení záchranných týmů. Na základě zjištěných technických údajů a uskutečněných rozhovorů ve výzkumné části práce můžeme konstatovat, že IZS v České republice je materiálně i edukačně připraveno na hromadnou dekontaminaci osob a techniky. Dle rozhovorů s dotyčnými pracovníky vyplynula absence specifických cvičení, která by prověřila celou technologii v extrémních podmínkách. Během rozhovorů nám bylo objasněno plno problematických částí a nedopracovanosti systému přímo od terénních pracovníků. Závěrem celé bakalářské práce byla definovaná doporučení pro praxi, která byla zjištěna během výzkumného šetření a která by mohla přispět ke zlepšení současného stavu hromadné dekontaminace v České republice.