Veřejná služba a její pojetí před sociální reformou a po 01.01.2012

Abstract

Veřejná služba je od roku 2009 zakotvena v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Vznikla jako nástroj aktivace a sociálního začleňování. Veřejná služba představuje zejména pomocné práce vykonávané v obecním zájmu a to bezplatně. Je určena nezaměstnaným osobám dlouhodobě závislým na sociálním systému. V roce 2012 došlo ke změně zákonů č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. S touto změnou došlo k převodu agend sociálních dávek z pověřených obcí a obcí s rozšířenou působností na krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Zároveň došlo i k převodu veřejné služby a k podstatné změně jejího nastavení. V listopadu 2012 Ústavní soud zrušil povinnost výkonu veřejné služby z důvodu jejího rozporu s Listinou základních práv a svobod. V současné době je veřejná služba dobrovolná. Cílem práce je srovnání pojetí veřejné služby před sociální reformou a po 1. 1. 2012. Srovnání je provedeno na základě zkušeností s realizací veřejné služby na Městském úřadě v Českém Krumlově. Praktickým smyslem práce je jednak vyhodnocení, zda byla veřejná služba přínosem a jednak posouzení pozitivních a negativních aspektů veřejné služby před a po sociální reformě a též následné nastínění možného řešení pro její další vývoj. V první části jsou uvedeny důvody vzniku veřejné služby, její zaměření a srovnání s veřejně prospěšnými pracemi, obecně prospěšnými pracemi a dobrovolnickou službou. Dále jsou podrobně rozepsány rozdíly mezi pojetím veřejné služby před sociální reformou a po ní do listopadu 2012. Zohledněna je stránka legislativní, organizační a také provázanost s dávkami pomoci v hmotné nouzi. Druhá polovina práce rozebírá realizaci veřejné služby na Městském úřadě Český Krumlov před a po reformě. V této části byla statisticky zpracována a využita data Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Český Krumlov o osobách vykonávajících veřejnou službu získaná z praxe. Zároveň je v této části zpracováno vyhodnocení kladných a záporných stránek veřejné služby a to jednak z pohledu realizátora a jednak vykonavatele/-ky. Závěrem bylo konstatováno, že veřejná služba byla pro město přínosem a měla též sociální rozměr. Na základě zhodnocení pozitivních a negativních stránek byly v bodech navrženy zásadní jednotlivosti podoby veřejné služby, která by spojovala výhody obou předchozích řešení a tak byla nastíněna možná varianta vývoje veřejné služby.