Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře

Abstract

Bakalářská práce s názvem "Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře" je zaměřena na pohled profesionálních záchranářů na přítomnost přihlížejících osob u jedince v emergentní situaci. Stejně tak je v práci zohledněna problematika vlivu kolemstojících osob na profesionální činnost zdravotnických záchranářů. Kolemstojící osoby jsou nedílnou součástí denní činnosti zdravotníků, tak jako efekt přihlížejícího. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části se věnuje problematice historie zdravotnické záchranné služby a její funkci, funkci zdravotnického operačního střediska první pomoci a legislativě druhá kapitola seznamuje s problematikou komunikace v přednemocniční neodkladné péči spolu se záležitostmi týkajícími se zátěžových situací v přednemocniční neodkladné péči. Kapitola třetí se věnuje problematice prosociálního chování. Pojednává o faktorech, které ovlivňují schopnost poskytovat první pomoc, dále je v kapitole také zohledněna problematika prosociálního chování u jedinců, dilemata, kterými prochází podle literatury každý jedinec, který se dostane do situace, kdy je po něm požadována pomoc. Zabývám se i normami sociálního chování. V kapitole je zohledněna problematika sociálních mantinelů, které směřují chování jedince ku prospěchu společnosti. Není též opomenut rozdílný pohled jednotlivých individuí na sociální normy. Ve čtvrté kapitole teoretické části je uveden komplexní náhled na psychologický jev, který byl poprvé popsán v USA. Rozptýlení odpovědnosti je základním předpokladem vzniku efektu přihlížejícího. Rozptýlení odpovědnosti vzniká na základě většího množství jedinců na jednom místě, mezi něž se odpovědnost rovnoměrně rozloží a na nikoho nedoléhá skutečně plná tíha odpovědnosti za vzniklou situaci. Dalším aspektem je pluralistická ignorance, která vzniká za předpokladu, že lidé dělají, že se nic neděje a chovají se nepřítomně. Nedílnou součástí efektu přihlížejícího je i inhibiční vliv publika, kdy jedinec přemýšlející o pomoci je paralyzován přítomností kolemstojících svědků. Zabývám se i osobnostními faktory a ochotou jedinců pomáhat. Cílem práce je zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s vlivem kolemstojících laických osob na práci zdravotnického záchranáře při zásahu a zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První zjišťuje, zda mají vliv laické kolemstojící osoby na práci zdravotnického záchranáře a druhá zkoumá jaké informace má zdravotnický záchranář o efektu přihlížejícího. K dosažení vytyčených cílů byla v praktické části užita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získávání dat bylo použito polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otázek zaměřených na vliv kolemstojících laiků na práci zdravotnického záchranáře a na informovanost zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Výběrový soubor tvořilo 8 zdravotnických záchranářů s minimálně pětiletou praxí na zdravotnické záchranné službě. Zaznamenávání dat probíhalo pomocí audiozáznamů, následně proběhla transkripce získaných výpovědí. Vyhodnocení získaných dat proběhlo formou obsahové analýzy transkribovaných rozhovorů. V návaznosti na problematiku efektu přihlížejícího byla k výzkumné části připojena kazuistika reálného případu efektu přihlížejícího. Z výzkumu vyplynulo, že kolemstojící laici ovlivňují práci zdravotnických záchranářů. Též bylo zjištěno, že záchranáři nemají valné povědomí o problematice efektu přihlížejícího. Výsledky a výpovědi respondentů ve výzkumu se rámcově shodují s názory, které zveřejňuje literatura. Po případné úpravě bakalářské práce by ji bylo možné využít jako edukační materiál.