Problematika selfmonitoringu krevního tlaku

Abstract

Základní teoretická východiska: Hypertenze je onemocnění, při kterém je hodnota krevního tlaku 140/90 mm Hg a tyto hodnoty jsou naměřené minimálně při dvou ze třech měření. Arteriální hypertenze patří mez nejčastější onemocnění s vysokým výskytem v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (Češka, Vítovec 2010).

Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda pacienti dodržují zásady selfmonitoringu krevního tlaku pomocí pažního tlakoměru v domácím prostředí. Dále zjistit nejčastější chyby pacientů při selfmonitoringu krevního tlaku pomocí pažního tlakoměru v domácím prostředí. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Dodržují pacienti léčící se s hypertenzí zásady pro měření krevního tlaku pažním tlakoměrem? Vyskytují se chyby při měření krevního tlaku pažním tlakoměrem? A poslední výzkumnou otázkou byla: Jaké chyby se vyskytují, při měření TK (pažním tlakoměrem) v domácím prostředí u pacientů léčících se s hypertenzí nejčastěji?

Metodika: Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, kdy byla zvolena technika sběru dat za pomoci individuálních polostrukturovaných rozhovorů a doplněna pozorováním u osob s hypertenzí, které pro domácí měření krevního tlaku používají pažní tonometr. Sběr dat probíhal v březnu 2014 s respondenty vybranými pomocí techniky sněhové koule. Rozhovor obsahoval předem připravené otázky. Odpovědi respondentů byly zaznamenávány do záznamového archu a na nahrávací zařízení. K pozorování byl vytvořen pozorovací arch s kritérii a posléze byla vytvořena a popsána tabulka pro vyhodnocení sledovaných kritérií. Výzkumný soubor tvořilo 8 respondentů. Čtyři muži a čtyři ženy. Respondenti byli seznámeni s otázkami předem, samotný rozhovor byl zaznamenáván písemně a na nahrávací zařízení. Všichni respondenti souhlasili s pozorováním, které proběhlo před rozhovorem.

Výsledky:Z výsledků šetření vyplívá, že více jak polovina respondentů nedodržují dietní opatření (viz diagram 2). Další kategorie byla zaměřená na užívání medikace. Z osmi respondentů, léky pravidelně užívá 5 respondentů (viz diagram 3). Většina respondentů na otázku týkající se výskytu nežádoucích účinků odpověděla, že nežádoucí účinky nemají. Pouze dvě respondentky udaly nežádoucí účinky (viz diagram 4). Zarážejícím zjištěním byl fakt, že pouze polovina respondentů byla informována o výskytu nežádoucích účinků. V kategorii měření krevního tlaku vyplynulo, že všichni, kromě respondenta č. 1 provádějí měření svého tlaku v ranních hodinách a respondent 1 plus dva další provádí měření i večer (viz diagram 6). Každý z respondentů uvedl jinou frekvenci měření, jen pár respondentů se shodlo (viz diagram 5). Tato kategorie obsahovala tři podkapitoly, ve kterých jsme se zabývaly tím, jakou polohu zujímají respondenti při měření svého krevního tlaku (viz diagram 7), místem měření krevního tlaku respondentů (viz diagram 8) a vzdáleností manžety od loketní jamky (viz diagram 9). V poslední kategorii byly odhaleny zásady, které respondenti znají pro správné měření krevního tlaku (viz diagram 10).

Závěr: Arteriální hypertenze je velmi nebezpečné onemocnění, proto je důležité mít tuto chorobu, alespoň částečně pod kontrolou a to měřením krevního tlaku. Je důležité, aby všichni hypertonici znali a dodržovali zásady pro měření krevního tlaku. Výsledkem této práce je vyhodnocení nejčastějších chyb selfmonitorignu krevního tlaku, kterých se dopouštějí hypertonici v domácí péči. Tento výstup by měl sloužit k posouzení a prevenci dalších chyb při měření krevního tlaku, pro případnou edukaci pacientů ošetřovatelským personálem.