Ošetřovatelský proces u dětí s onemocněním uší

Abstract

Onemocnění uší jsou v dětském věku poměrně častá. Z nich nejvíce postihuje a ohrožuje děti v kojeneckém, batolecím a předškolním věku zánět středního ucha. I přes narůstající kvalitu poskytované péče, vývoj zdravotnictví a očkovacích látek, které přispívají ke snížení počtu dětí s diagnózou akutní zánět středního ucha, je výskyt těchto zánětů stále častý. Zánět uší je doprovázen několika nepříjemnými příznaky a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Prodělání zánětu středního ucha znamená pro dítě nepříjemný a často velmi bolestivý prožitek. Toto onemocnění s sebou přináší i svá rizika v podobě výskytu komplikací. Ačkoliv jeho průběh povětšinou bývá bez komplikací a léčba probíhá v režii dětského lékaře, setkáváme se i s případy, kdy je potřeba dětského pacienta hospitalizovat. Tato práce ve své teoretické části poukazuje na druhy zánětu středouší, prevenci, rizikové faktory a komplikace. Popisuje diagnostiku, léčbu a péči o dítě se zánětem středního ucha. Též se zabývá informovaností rodičů, poukazuje na ošetřovatelské problémy spojené se zánětem středního ucha a na specifika péče o dítě. V empirické části této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat stav informovanosti rodičů o rizikových faktorech a preventivních opatřeních předcházejících zánětu středního ucha. Druhým cílem bylo zjistit výskyt nejčastějších ošetřovatelských problémů při péči o dítě se zánětem středouší. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jakým způsobem jsou rodiče edukováni ohledně rizikových faktorů, které mohou vést k onemocnění uší v dětském věku? Jak jsou rodiče informováni o preventivních opatřeních předcházejících onemocnění uší u dětí? Jak rodiče vnímají edukaci týkající se zánětlivého onemocnění uší? Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské problémy při péči o dítě se zánětlivým onemocněním uší? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Výzkumné šetření probíhalo pomocí metody sběru dat polostrukturovaným rozhovorem. Ten byl určen pro dvě sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a pro čtyři sestry pracující na dětském oddělení. Další výzkumný soubor tvořili rodiče dětí. Polovina z nich měla zkušenost s péčí o vlastní dítě, které prodělalo alespoň jeden zánět středního ucha. Respondentům byl před zahájením rozhovoru vysvětlen důvod a záměr výzkumného šetření. Rozhovory se uskutečnily až s výslovným souhlasem každého osloveného respondenta. Rozhovory probíhaly na předem smluveném místě v období od března do května roku 2014. Zaznamenány byly pomocí elektronického zařízení pro záznam hlasu a formou písemného zápisu. Poté byly rozhovory přepsány a zpracovány do kategorií a podkategorií. Vznikly tak 4 kategorie: Informovanost rodičů, Edukace rodičů, Znalosti rodičů a Zánět středního ucha.