Komunikace se seniory v ambulantních zařízeních

Abstract

Sestra se ve své ošetřovatelské praxi stále častěji setkává se seniory, a tím jsou na ni kladeny i specifické požadavky. Měla by znát biopsychosociální zvláštnosti seniorské populace a snažit se je respektovat. Zvláštní pozornost zaujímá samotná komunikace, která se stává základem dorozumívacího procesu. Komunikace v rámci profese sestry vyžaduje zcela zvláštní dovednosti, které se následně odrážejí v kvalitě vzájemného vztahu mezi sestrou a seniorem nejenom v lůžkových zařízeních, ale také v ambulantní sféře. Cílem práce bylo zmapovat komunikaci sester se seniory v ambulantních zařízeních a odhalit komunikační bariéry ze strany sester při komunikaci se seniory na ambulancích. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jak vnímají senioři komunikaci sester s nimi v ambulantních zařízeních? Jaké komunikační bariéry se objevují mezi seniory a sestrami na ambulancích?Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda.Technikou sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor, obsahující 8 základních otázek. Výzkumný soubor tvořilo 8 respondentů seniorů. Cílem výzkumu této práce je, že kvalitní ošetřovatelská péče na ambulanci je nemyslitelná bez pozitivního přístupu sester k seniorům, bez dobré a kvalitní komunikace mezi sestrou a seniorem a bez profesionální a přátelské komunikace mezi lékařem a sestrou.