Problematika zřizování chráněného bydlení v rámci procesu transformace Domova Pístina

Abstract

Chráněné bydlení je dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definováno jako pobytová služba, která je poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. V úvodu teoretické části je stručně popsáno mentální postižení, jeho příčiny a klasifikace. Další část je zaměřena na systém sociálních služeb a specifikace chráněného bydlení. Závěr teoretické části je věnován Transformačnímu procesu sociálních služeb, jeho dosavadnímu vývoji, financování , kritériím a možným rizikům. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat přístupy oslovených zastupitelů vybraných obcí na vybudování chráněného bydlení v rámci procesu transformace Domov Pístina. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jaké mohou nastat problémy při hledání nových lokalit pro chráněné bydlení. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, zda je dostatečná informovanost veřejnosti o zařízení poskytující sociální služby i o klientech a pomoci jejich inkluzi do společnosti. Pro zjištění stanoveného cíle byl použit kvalitativní výzkum. Data byla získána metodou dotazování s využitím techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výběrový soubor se skládal ze dvou typů respondentů zastupitelé obcí A, B, C a pracovníka Krajského úřadu Jihočeského kraje. Výzkum ukázal velice odlišné názory a přístupy zastupitelů jednotlivých obcí na výstavbu chráněného bydlení i na jeho klienty. V obci A, kde bylo zastupitelstvo nakloněno změně systému služeb sociální péče do podoby, která nebude oddělovat uživatele těchto služeb od ostatních občanů, všechna jednání o realizaci této změny proběhla bez komplikací. Jisté obavy zmínili zastupitelé v případě volného pohybu lidí s mentálním postižením z důvodu jejich zneužití a schopnosti adaptace na nové prostředí. V obci B byla situace zcela odlišná. Zastupitelstvo obce neprojevilo zájem o výstavbu chráněného bydlení. Problémy nastaly na samém začátku s koupí pozemku. V obci proběhla malá informovanost o procesu transformace sociálních služeb a o osobách, kteří těchto služeb budou využívat. Nevědomost občanů o této problematice vedlo k obavám z nevhodného chování lidí s mentálním postižením na veřejnosti. Z výzkumu vyplývá, že je třeba zvýšit informovanost veřejnosti o zařízení, která poskytují sociální služby i o jejich klientech. Pokud kraj tuto možnost nedostane ze strany obce, měl by sám problematiku občanům přiblížit jinou vhodnou cestou a pomoci tak snadnějšímu začlenění osob s mentálním postižením mezi ostatní obyvatele vybrané lokality.