Autonomie ženy v těhotenství a průběhu porodu.

Abstract

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Bakalářská práce se zabývá problematikou autonomie ženy v těhotenství a během porodu. Autonomii vykládá psychologický slovník jako prostor, ve kterém je člověk sám sebou, volí si činnosti či nečinnosti ve zvoleném čase a prostoru. Teoretická část shrnuje aspekty týkající se možnosti volby těhotné ženy v období těhotenství a v průběhu porodu. Autonomie ženy je na jedné straně podporována celou řadou profesních dokumentů a na straně druhé je určena individuálními možnostmi a potřebami ženy v otázkách týkajících se těhotenství a porodu rozhodovat. Z dokumentů, kde je autonomie ženy pevně zakotvena, nutno zmínit např. Úmluvu o biomedicíně nebo mezinárodně uznávaný etický kodex porodních asistentek či iniciativu s názvem Deset kroků k optimální porodní péči. V praxi je autonomie realizována prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Bakalářská práce se věnuje reálným možnostem volby ženy v těhotenství a během porodního děje v jednotlivých etapách. Práce v chronologické posloupnosti popisuje průběh těhotenství a porodu včetně situací, které si přímo žádají nebo podněcují těhotné ženy k rozhodování. Teoretická část bakalářské práce dále vykresluje porodní děj dle dostupných zdrojů a na základě obvyklých podmínek panujících v českém porodnictví včetně jednotlivých možností volby, které z nich pro těhotnou ženu plynou. Praktická část bakalářské práce předkládá prostřednictvím výsledků výzkumu konkrétní přání a volby těhotných žen týkající se těhotenství a porodu včetně faktorů, které mají na těhotnou ženu v otázkách těhotenství a porodního děje vliv. CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo zjistit, která rozhodnutí týkající se těhotenství a porodu pokládá těhotná žena za důležitá. Cílem druhé části výzkumu bylo zmapovat, jaké faktory těhotné ženy při jejich rozhodování v otázkách těhotenství a porodu ovlivňují. POUŹITÉ METODY Ke zjištění potřebných informací bylo použito kvalitativní šetření pomocí hloubkových rozhovorů. Sběr dat byl realizován u žen po spontánním porodu na oddělení šestinedělí. Rozhovory byly písemně zaznamenávány a následně transkribovány do počítačové formy. Získaná data byla hloubkově analyzována metodou "papír a tužka" a dále pak rozvržena do čtyř kategorií. Výsledky výzkumného šetření byly v diskuzi konfrontovány s dostupnými teoretickými poznatky. VÝSLEDKY Z výsledků výzkumu vyplynulo, že dotazované ženy nemají příliš velkou potřebu podílet se na rozhodování v otázkách týkajících se těhotenství nebo porodu. Respondentky dle svých výpovědí uplatňovaly nejčastěji právo při rozhodování v otázkách volby porodnice, přítomnosti blízké osoby a v případě nefarmakologických metod tlumení bolesti. V situacích, jejichž rozhodnutí je podmíněno odbornými znalostmi, přenechávaly dotazované ženy autonomii v rukou personálu. Jak se ukázalo z druhé části výzkumného šetření, ovlivňují proces rozhodování během těhotenství a porodu dva faktory. Bylo zjištěno, že hlavními determinanty autonomie těhotné ženy v otázkách týkajících se těhotenství a porodu je informovanost a aktuální psychický stav. Mezi nejčastěji zmiňovanými zdroji informací těhotných žen byly identifikovány internet a zkušenosti, ať už vlastní či zprostředkované. ZÁVÉR Výzkumným šetřením se podařilo hrubě identifikovat přání a volby žen během těhotenství a porodu. Podpora autonomie těhotných žen si žádá vyšší míru informovanosti žen a individuální přístup. Získané poznatky lze prezentovat na semináři pro porodní asistentky. Výsledky výzkumného šetření by bylo vhodné doplnit kvantitativní metodou, která by v dané problematice doplnila statistickou hodnotu.