Radiologické zobrazovací metody lebky u dětí

Abstract

V bakalářské práci byly zkoumány radiologické zobrazovací metody lebky dětí. Počet poranění lebky se zvyšuje se stoupajícím věkem. Poranění může být různého charakteru - pád na hlavu, autonehoda, ale může se objevit i jako následek týrání. Je jen na lékaři, kterou vyšetřovací metodu zvolí. U všech pacientů, a zvláště pak u dětí, je prioritním požadavkem co nejmenší radiační zátěž. Ovšem vybraná vyšetřovací metoda musí přinést dostatečně kvalitní výsledek. V pediatrické radiologii je nutný speciální přístup k dětem a zároveň profesionalita, důslednost a trpělivost, protože spolupáce s dětmi je někdy velmi obtížná. Vyšetření vyžaduje znalosti z klinické pediatrie. U některých vyšetření jsou vyžadovány speciální znalosti, neboť onemocnění dětí mají jiný průběh než dospělých. Cílem práce je seznámení s radiologickými zobrazovacími metodami lebky, jako jsou rentgen, výpočetní tomografie, magnetická rezonance a sonografie. V práci byly jednotlivé zobrazovací přístroje a metody popsány. Jednotlivým rentgenovým projekcím byla věnována jedna samostatná kapitola. Sonografie je stále více využívána a to hlavně u malých dětí např. k poporodnímu vyšetření kyčlí. CT vyšetření je indikováno také stále více díky jeho rychlosti. Vyšetření CT a MR je u dětí velmi náročné jak pro ně samotné a jejich rodiče, tak pro personál. Děti mohou mít strach z tunelové konstrukce vyšetřovacího přístroje. Díky jejich nespolupráci je jim, když je potřeba, podávána látka ke zklidnění, nebo celková anestezie. Při podání těchto látek, nebo podání kontrastních látek při vyšetření a při použití různých vyšetřovacích pomůcek je nutné mít podepsaný informovaný souhlas s vyšetřením od rodiče, nebo zákonného zástupce. Dále je v práci popsána anatomie lebky, pro lepší orientaci, a jsou zde také zmíněny rozdíly mezi dětskou a dospělou lebkou, či samostatný vývoj lebky a pohlavní rozdíly lebky. Tvar dětské lebky je naprosto odlišný od tvaru lebky dospělého. Cílem druhé části práce bylo porovnání počtu vyšetření z let 2008 - 2013 v závislosti na zobrazovacích modalitách (RTG, CT, MR), věku a pohlaví. Dalším cílem bylo získání celkových počtů vyšetření lebky dětí v jednotlivých letech a celkových počtů vyšetření lebky dětí rozdělených dle jednotlivých vyšetřovacích modalit. Při šetření měla být nalezena odpověď na výzkumné otázky, zda jsou stále indikovány speciální rentgenové snímky i při dostupnosti CT a zda stále stoupá počet indikací k vyšetření magnetickou rezonancí u dětí. K zodpovězení výzkumných otázek a k důkazům cílů práce byla použita statistika z radiologického oddělení Klinikum Passau a provedena její analýza. Kapitola "Výsledky" obsahuje grafy zpracované z výše uvedené statistiky. Některé výsledky jsou znázorněny v tabulkách. Tato kapitola je propojena s další kapitolou "Diskuze", kde jsou výsledky z provedené analýzy z Klinikum Passau porovnávány s výsledky z dvou bakalářských prací a dvou článků z časopisu Prevence úrazů, otrav a násilí. Výsledky práce ukazují, že všechny cíle práce byly splněny a znázorněny a odpověď na obě výzkumné otázky je kladná. Ano, speciální rentgenové snímky lebky dětí jsou stále indikovány i při dostupnosti CT a počet indikací k vyšetření magnetickou rezonancí u dětí stále stoupá. Velmi zajímavý výsledek byl, že nejčastějším provedeným vyšetřením na radiologickém oddělení Klinikum Passau bylo v uplynulých zkoumaných letech vyšetření pomocí magnetické rezonance s podáním kontrastní látky. Toto vyšetření několikanásobně převyšovalo počty vyšetření lebky provedených na RTG a CT. Statistika byla však ovlivněna tím, že byla zpracována pouze z radiologického oddělení kliniky. Dětská klinika je oddělena zvlášť a i ta má vlastní rentgen, tudíž i tam jsou prováděny snímky. Tato bakalářská práce může sloužit jako výukový a doplňující materiál pro studenty a pracovníky v oboru.