Současnost nenádorové radioterapie

Abstract

Nenádorová radioterapie je lékařské ozáření, které se provádí u nezhoubných onemocnění po vyčerpání všech ostatních standardních léčebných metod. Jejím cílem je úleva od potíží způsobených benigním onemocněním, případně zabránění zhoršení funkce postiženého orgánu. Hlavním rozdílem mezi léčbou zářením nenádorových chorob oproti chorobám nádorovým je ve velikost obdržené dávky a techniky ozařování. U ozařování nádorových chorob se často blížíme tkáňovým tolerančním dávkám, zatímco dávky používané v nenádorové radioterapii jsou výrazně nižší. Z toho vyplývají i jednodušší techniky ozařování. Často si vystačíme s jedním nebo dvěma vstupními poli. Hlavní zásadou nenádorové radioterapie je aplikovat co nejmenší a nejefektivnější jednotlivou a celkovou dávku do co nejmenšího objemu tkáně. Dále použití jednoduchých technik (jedno přímé pole, případně dvě protilehlá). V případě potřeby užít individuální úpravy tvaru ozařovaných polí, orientovat svazek záření od trupu pacienta a od radiosenzitivních orgánů. Používat všechny způsoby ochrany před zářením (např. olověné krytí varlat u mužů, olověný límec na oblast krku aj.). Věk pacienta by neměl být nižší než 40 let, mladší pacienti by měli být takto léčeni po zvážení výhod, v poměru k možným následkům. Pacient je odeslán na radioterapii na doporučení odborníka jiného oboru. Indikace k radioterapii je v kompetenci radiačního onkologa. Indikující lékař v doporučení uvádí, že se jedná o stav, u kterého byly všechny ostatní léčebné metody vyčerpány nebo nejsou aplikovatelné. Lékař bere v úvahu kontraindikace léčby, celkový stav pacienta a jeho věk. Pacient je o léčbě a případných nežádoucích účincích informován lékařem a před zahájením léčby podepisuje informovaný souhlas s léčbou. Pro indikaci a plánování léčby je nutná anamnéza a ostatní vyšetření ve vztahu k onemocnění. Po ukončení radioterapie oddělení radiační onkologie zajistí doléčení akutní reakce na ozáření. Na oddělení se provede zhodnocení, zda byl ozařovací předpis a plán léčby dodržen. Pacient je se zprávou o léčbě předán do další péče odesílajícímu lékaři. V bakalářské práci je položena výzkumná otázka: Ubývá s vývojem léčebných modalit léčení nenádorovou radioterapií? K zodpovězení výzkumné otázky byla získána data z archivu a ozařovacích protokolů z radioterapeutického oddělení z nemocnic v Českých Budějovice a v Jihlavě. Jednalo se o data o indikacích k nenádorové radioterapii provedených v letech 1979, 1980, 2012 a 2013, ozařovacích parametrech a technikách. V letech 1979-1980 bylo léčeno v Českých Budějovicích 1471 pacientů. Ve stejném období v Jihlavě bylo léčeno 854 pacientů. V letech 2012-2013 už to bylo jen 793 pacientů v Českých Budějovicích, což je o 48,4% méně. V Jihlavě byl také zaznamenán pokles. Bylo zde léčeno 413 pacientů, tedy o 53,9% méně. Techniky ozařování se v obou nemocnicích výrazně lišily, hlavně ve frakcionaci, velikosti jednotlivých a celkových dávek, liší se i ve způsobu filtrace svazku. Přestože indikací k nenádorové radioterapii ubývá, stále má pro svůj výsledný efekt nezastupitelnou roli.